7/1998

Nikdo tu není?

Po tvářích stékají slzy a dětský pláč se rozléhá opuštěnou pískovnou…

Drobné prstíky nabírají sypký písek a nechávají ho, skropený slzami, propadávat na zem do neforemné hromady – do trosek pískového hradu.

Maminko! Tatínku!