Petr Pazdera Payne

Výstava v galerii Scarabeus, ul. Ivana Zajíce 7, Praha Letná, 15. 2.–13. 3. 2005

ku stému výročí smrti Antona Pavloviče

(malé gymnaziální srovnání)

Všeliká věc má jistý čas, a každé předsevzetí pod nebem svou chvíli.

Rozhovor s Petrem Pazderou Paynem

Přímo na protější stěně visela Řehořova fotografie z vojny, zobrazovala ho coby poručíka, jenž s rukou na kordu a bezstarostným úsměvem vyžaduje respekt k svému postoji i uniformě.

F. Kafka: Proměna

Aukce

Následující dvojprogram o duši začal svým povzdechem nad ekumenickým překladem P. P. Payne, nad jehož textem se rozproudila v redakci tak živá debata, že jsme požádali jejího hlavního aktéra o reakci. Jakkoli jde o téma subtilní, přece se v něm odráží cosi z nouze i ducha doby, budeme tedy vděčni za další reakce.

Písmo bez duše

Je jako tělo bez duše

Eucharistie

1. čtení: Jan 6, 52–59

Text: Matouš 26,26–28 a 1. Petrova 1,18–21

Z čeho vlastně žijeme? Komu jsme za to dlužni? Lze vůbec vyčíslit náš dluh? A je-li jaký?

Jeden schopný mladý právník se přede mnou chlubil, kolik metrů čtverečních obytné plochy vybudoval. Příznačné. Jako by nebylo důležité, jak zrekonstruovaný domek či byt vypadají, jaké je jeho okolí, jaký je tam vzduch a je-li tam klid a světlo, jaké jsou pokoje… to nejdůležitější, co o svém novém bydlišti dovedl říci, bylo číslo. Počet metrů čtverečních.

Trest jako odnětí jistých svobod

Mnohé věci ve společnosti běží samospádem nebo dejme tomu ze setrvačnosti, každopádně nereflektovaně. Nezaznamenal jsem, že by někdo nějak zvlášť reflektoval trestní systém v naší republice, že by se na téma trestu vedla debata, ať už mezi právníky, filosofy nebo dokonce teology. Jaký je vůbec smysl trestu?