Michal Plzák

Milá chvilka
Co tu stojíte a hledíte do nebe?
Kam se podělo kouzlo Karáskových kázání

„Kdo ti dal vyniknut? Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal? Už jste nasyceni, už jste zbohatli, vešli jste do Božího království, a my ne! Kéž byste skutečně vešli do království, abychom i my kralovali spolu s vámi! Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se podívanou světu, andělům i lidem. My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti.

Experiment se vydařil! Po dva dny (9. a 10. 3.) jsme sbírali ve sborovém domě všechno, co by zase jiní koupili, abychom mohli alespoň trošku pomoci lidem, strádajícím strašlivou válkou v Čečně. Modlitebna se na dva dny proměnila ve vetešnictví – téměř stovka převážně neznámých lidí zareagovala a přinášela své věci, někteří opravdu vzácnosti, dokonce i peníze.

Proto klekám na kolena před Otcem, od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod, a prosím, aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil vnitřní člověk, a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubk