Jaroslav Seifert

Bezvětří

V bezvětří starých ran,

v krajkoví ctnostné špíny,

pod křídlem líných vran,

jež slétly do roviny,

žiji sny tesklivé:

mrtvý se dívá z hlíny

do světla na živé

a na tančící stíny

v ulicích Ninive.

(Jablko z klína, 1933)