Číslo
Naděje, rukou svojí bílou
zahraj mi
něco takovýho,
červánek aby z tváře spad
jako když koně vyjdou z vrat.
Zahraj mi
něco takovýho
bez žalu, klidu pokojnýho,
bez not a kláves, bez rukou...
O tom,
že nešťastnej jsem,
lžou!
I plakat budem i se smávat,
jen nevzdávat se, nepoddávat...
Ještě nám neprošel ten čas...
Ještě si láska najde nás...
Jak sestry – ulice jsou všecky.
Vyhráváš jejich žabovřesky
i popůlnoční cvakot bot.
Můj hlad se dává na pochod.
přeložil Václav Daněk