rozhovor s Martinem Dekarlim
Rozhovor, který spolu vedli dva studenti teologie a filosofie, odkrývá zevnitř problémy humanitního a zvláště teologického studia. Dokládá, jak změna organizace studia (přechod na kreditní systém) může proměnit i jeho samotnou povahu.
Vystudoval jsi, Martine, Husitskou teologickou fakultu, nyní děláš doktorát na stejné fakultě a zároveň studuješ ještě filosofii na filosofické fakultě.
Ano, na Husitské teologické fakultě (dále HTF) jsem doktorandem, ovšem v kombinované formě, na Filosofické fakultě (dále FF) jsem ve druhém ročníku prezenčně.
Jaké vidíš rozdíly ve studiu těchto dvou oborů, ve struktuře výuky, v úrovni pedagogů?
Obě fakulty jsou, co do profesního zaměření a z toho plynoucí úrovně, značně rozdílné. HTF spíše poskytuje celkem slušný přehled v příslušných oborech, FF (konkrétně obor filosofie) je svým způsobem elitní seminář pro necelý tucet studentů v ročníku (srovnatelný např. s francouzskou École Normale Supérieure), vychovávající fundované, vysoce vzdělané odborníky.
Na HTF probíhá každoroční hodnocení pedagogů, které vedení poskytuje určitou odezvu, co a jak změnit, na FF je to teď také jako velká světová novinka, ale uvidíme, co to přinese. Já jsem své studium zaměřil spíš na filosofii. Teologii jsem sice vystudoval, ale moje profesní zaměření, a co mne víc naplňuje, je filosofie. Proto jsem začal studovat filosofii na FF.
Já jsem měl na mysli například studijní systém. Ptám se, protože evangelická fakulta řeší nástup kreditního systému. Stále se mluví o tom, jestli tento systém ubere určité svobody nebo ne – a ty jsi vlastně zažil studium na husitské fakultě ještě před nástupem kreditního systému, zažil jsi i nástup tohoto systému a zároveň na filosofii již tento systém nějakou dobu také funguje.
Na FF není přesně řečeno kreditní systém, ale bodový. Je dost podobný kreditnímu, na který se má i zde postupně přejít. Kreditní i bodový systém obecně znamenají „honbu za body/kredity“. Nejedná se o klasické studium ve smyslu studentské svobody, jak byla v dobách minulých, ale každý student si musí vše velmi dobře rozvrhnout, – konkrétně teď myslím svou zkušenost z FF – a honit za kredity a body.
Mám z toho trošku strach. V současné době přijdu na přednášku, a když zjistím, že ta přednáška je nekvalitní, nebo příslušný učitel přednáší pro mne nevyhovujícím způsobem, mohu se svobodně rozhodnout na tento předmět již nepřijít. Ale ve chvíli, kdy jej budu mít zapsaný a budu vědět, že musím získat určitý počet bodů, abych splnil normu za daný semestr, budu na tu přednášku muset chodit, abych ten počet bodů měl. a bude z toho jen honba za kredity, body.
Na FF máš asi měsíc, během něhož můžeš změnit zapsané předměty, ale v podstatě na přednášky chodit musíš.
U vás tedy není přesně daný zápis. U nás přijdeš k určitému datu k zápisu a zapíšeš všechno „napevno“.
Když jsem tam nastoupil na HTF, bylo to tak, že jsi měl daný studijní plán. Tomu se podobá i systém, v kterém jsou zkoušky „okreditovány“. Určitý garant bodu (ten, kdo ukládá číselnou hodnotu onoho předmětu), který vypracoval jeho akreditaci, obodoval určité přednášky a semináře. Některé obory (např. filosofie, religionistika, psychosociální vědy) jsou na HTF okreditované tak, že studium stíháš celkem v pohodě. Ale jsou obory – konkrétně judaistika (jinak poměrně kvalitní obor) –, jimž bohužel nastavoval parametry někdo, kdo pravděpodobně kreditnímu systému nerozuměl, a studenti teď nemohou stihnout optimální počet kreditů.
U nás jsou bodované jak přednášky, tak semináře. Zatím pokusně, protože si studenti před časem vymohli „testovací“ plán. Ale povinné a důležité byly vždy semináře. Přednášky šlo měnit a navštěvovat víceméně volně, učitelé neměli kontrolu nad jednotlivými účastníky. Ti pak mohli dát najevo třeba svou neúčastí nesouhlas s kvalitou přednášky.
Přednáška není povinná nikde. Často se ovšem stává, že problematiku vykládanou na přednášce nelze z literatury nastudovat. Takhle je pak i ta přednáška povinná.
Ale přece teď za ni dostáváš body? Takže už je svým způsobem povinná, protože právě musíš ty body někde honit.
Když se podíváš na FF, tak konkrétně antickou filosofii každý rok přednáší někdo jiný. Jde o jakousi páteř oboru, zahrnující přednášku a příslušný seminář. Musíš chodit na semináře a napsat esej, aby jsi získal zápočet. Dva zápočty jsou nutné k tomu, abys mohl jít k velké souborné zkoušce, která je za 4 body, tyto zápočty jsou za dva body, to znamená celkem za 8 bodů.
Problém je v tom, že jsou určité předměty, konkrétně společného základu, které si zapisuješ přes internet, a tam se stává, že si vyplašení studenti prvního ročníku zapíšou prakticky všechno, a studenti, kteří potřebují chodit na jimi vybraný kurs (což se mi teď stalo s němčinou), se tam bohužel nedostanou. Pedagog na hodině přečte jména zapsaných studentů a kdo není napsaný podle seznamu, má smůlu. To je jedna z nevýhod „virtuálního indexu“. Na FF jsou velké problémy s elektronickým zápisem, protože všechno zdvojuje – semináře, přednášky. Když porovnáš to, co máš v indexu, s kartou studijních atestací, máš vlastně všeho dvojnásob. Ve skutečnosti máš ale jen polovinu bodů.
Další problém – třeba latina má podle karty studijních atestací trvat jeden rok, ve skutečnosti podle kurzů Jazykového centra trvá dva roky. Je to obrovský chaos, který nikdo neřeší. Jak vidno, FF UK je obrovský kolos s obrovskými problémy. Když to porovnám s HTF, tam jsme měli daný plán, který určoval hlavní směr, a k tomu jsi si mohl přibírat, co jsi chtěl. Bylo to lépe uspořádané.
Studovalo se ti tedy na Husitské fakultě líp, protože to nebyl takový kolos. Proslýchá se, že se teologické fakulty budou muset spojit dohromady. Z toho plynou určité obavy. Z poklesu úrovně celého studia.
Spojení Evangelické a Husitské teologické fakulty je snad nějaký šepot z dálek či fantóm, ale upřímně si myslím, že k tomu nikdy nedojde. Podle mého soudu spojení obou fakult představuje titánský úkol.
Měl jsem za to, že se mluvilo o systému různých studijních programů, že by husitská nebo evangelická teologie byla jen jedním z několika možných studijních programů.
Já nevím, tento model mi nikdo neprezentoval, to jsou nějaké nepodložené informace, snad vypuštěné z rektorátu. Jde o obrovský problém, např. jakým způsobem dát dohromady jednotlivé studijní systémy, organizaci studia apod.
Není zde také pro sjednocení určitý tlak finanční? Myslím z Evropské unie…
Nevím, ale možná to souvisí se zavedením elektronických a kreditních systémů. Možná, že se elektronické systémy zavádějí, protože se jedná o snadnou a transparentní kontrolu pro ministerstvo, ale nevím, jak by se konkrétní spojení obou fakult ve skutečnosti celé provedlo. Musel by být někdo, kdo by dokázal naplánovat a zharmonizovat obrovský komplex procesů, např. jak to všechno nacpat do jedné budovy.
Mohlo by to být propojeno právě elektronicky a pak není potřeba jedna budova. V Olomouci se například jazyky učí v lingvistickém centru – budova se nachází poměrně daleko od mateřské univerzity.
Podle mého soudu ten, kdo bude mít před sebou tento úkol, bude mít nezáviděníhodnou situaci. Vraťme se ke kvalitě studia… Když jsem nastoupil na FF, tak nám jistý docent filosofie sebevědomě hlásal, že jsme se dostali na ojedinělý ústav ve Střední Evropě. Ale ono to má svůj lesk i bídu. Najdeš tam spoustu lidí, kteří jsou skutečně vynikající, ale najdeš tam i lidi, které by byla ostuda nechat přednášet na Fakultě humanitních studií nebo i na HTF. Na FF je hlavní výuka postavená na seminářích, na přednáškách minimálně. Přednášky ti dají jen určitý přehled. Především musíš načíst obrovské kvantum literatury a v poměrně krátké době ho „do sebe dostat“. Jak jsi ho zpracoval, pak předvedeš na zkoušce. Základem je četba a interpretace textu – základ filosofické práce, to se tam učíš.
Ale tento model by měl přece být na jakékoli humanitně orientované fakultě. Často se vytýká Husitské fakultě oproti Evangelické, že ho nedodržuje důsledně.
Nejsem schopen porovnat, nebyl jsem u vás nikdy na semináři. Ale myslím si, že třeba filosofie je na HTF na celkem velmi kvalitní úrovni. Třeba antickou filosofii vyučuje p. doc. Dušan Machovec, bratr nedávno zemřelého Milana Machovce, středověkou filosofii vyučuje p. doc. Herold, což je jeden z předních znalců Wyclifa a středověku u nás. Novověkou filosofii vyučoval dr. Zátka. Teď je u nás i prof. Dolista, prof. Pospíšil, takže jádro je tu dobré. Postupně se najelo z přednáškového systému na seminární způsob výuky.
…který je těžištěm i na ETF…
Ten je těžištěm všude. To je i v teologii. Byli jsme postupně z úvodních přednášek přeneseni k textu. Ovšem ten si musí každý odinterpretovat sám, to se nedá odpřednášet, jedině vysedět na textem.
Takže na Husitské fakultě lze sledovat určitý nárůst kvality výuky?
Určitě – když jsem byl v druháku, došlo k určitému zlomu. Nevím jak, možná to bylo tím, že se obory ze začaly přeakreditovávat – tzn., že pedagog, který ten obor chtěl mít, musel vypracovat nějakou koncepci oboru. Musel přitáhnout určitý počet lidí, aby mu vůbec ten obor akreditovali. Na základě toho se vybudoval určitý studijní plán, zdůraznil se jiný akcent studia a přešlo se z masivně přednáškového na seminární.
Problém – proč se třeba Evangelická fakulta děsí masovosti – je umělý. Na HTF nestuduje mnoho lidí teologii, ani filosofii, ani religionistiku, ani judaistiku. Nejvíce lidí studuje na psychosociálních vědách, tam se nabírá nejvíce studentů. Tato katedra má v současné době skoro padesát lidí a také nejvíce studentů. Například, když jsem dělal v létě státnice z filosofie, byl jsem jediný ze studentů. a teď na podzim končili z oboru filosofie jen tři další studenti. Teologů je také velmi málo.
Myslíš, že tito specializovaní studenti mají ve svých oborech kvalitní výuku? Na Husitské fakultě není přece tak propracovaný systém výuky jazyků jako u nás, všechny jsou probírány v jednom ročníku… Nejsou tam intenzivní kurzy.
Nejméně jazyků je na psychosociálních vědách, na jiných oborech je důraz na jazyky samozřejmě větší. a zase jiné požadavky jsou na teology – a nyní, podle nového systému, je to všechno rozvržené tak, aby se to dalo stihnout. Nedělá se vše najednou, jako jsme to dělali my, když jsme nastoupili (dělal jsem v prvním ročníku 4 jazyky). Proto se jazyky dělají intenzivněji více let a to podle oboru, který si vybereš.
Základní část našeho systému spočívá v bloku dějin, obecného přehledu a jazyků, osaháš si základní texty a pak děláš teprve kritickou práci a vyrovnáváš se s texty.
Co říkáš na kreditní systém a možnost studentského výdělku?
Pokud jsem si všimnul ohlasu svých mladších kolegů na jednom nejmenovaném serveru, tak je dnes skutečně problém, jak se má člověk uživit, když chce pracovat a studovat zároveň. S kreditním systémem se to opravdu nedá skloubit.
Z Ameriky k nám přišel kreditní systém, myslíš, že k nám přijdou i campusy? Studentská městečka oddělená od reality…
To by musel stát vybudovat tak obrovské komplexy na zelené louce. Campusy mají navíc jiný historický kontext. Některé soukromé vysoké školy se o něco takového pokoušejí i u nás, ale nevím s jakým výsledkem. Musíme si uvědomit, že naše školství funguje úplně jinak než v USA.
To sice ano, ale kreditní systém tu taky nemá minulost. Roubuje se sem něco, co zde nemá úrodnou půdu.
Kreditní systém je převzat z technických a přírodovědných fakult. Tam to funguje skvěle. Možná zde však chybí zpětná odezva. Podle mne tvůrci tohoto systému jednoduše vzali to, co funguje jinde, a snažili se přenést k nám, ovšem u nás to třeba fungovat nemusí. Často se rozhodovalo od stolu, s tužkou v ruce. I když bylo kolem toho spoustu diskusí, o záležitostech týkajících se studia konkrétních oborů se bohužel nediskutovalo.
Přeji ti tedy hodně sil do dalšího studia.
Martina Dekarliho se ptal Petr Turecký