1/2001

Čím jsou nám příkladem sbory za války

Na začátku bych ráda připomněla slova dvou našich velikánů – Mistra Jana Husa a T. G. Masaryka.

Hus napsal všem věrným Čechům výzvu: „Věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné.“ (Z výkladu víry).

K euthanasii v Nizozemí

Na podzim rozbouřila hladinu veřejného mínění zpráva o tom, že nizozemský parlament schválil zákon o euthanasii. Mohli jsme slyšet a číst vyjádření odborníků i publicistů nejrůznějšího ražení, nebyla však k dispozici věcná informace o tom, co vlastně nizozemský parlament odhlasoval a v jakém kontextu idea zákona vyrostla.

Duchovní vedení

V našich evangelických kruzích je toto téma stále aktuálnější. Je to doklad, že roste hlad po Bohu. Proto roste i „poptávka“ po lidech, kteří by k němu znali cestu a dovedli tam i přivést druhé. Je to touha legitimní a nelze ji ignorovat. Proto se dnes i v evangelickém světě mluví o tomto tématu stále častěji.

Země zaslíbená

Země zaslíbená měla mnoho jmen: Amurru, Retenu, Kanaán. Židé sami nazývají svou starou vlast „erec Jisrael“, země Izraelova. Tím je naznačeno, že jméno a rozsah zemi propůjčil teprve lid, který se jí zmocnil někdy ve 13. st. př. Kr. Název „Palestina“ je odvozen od jména jejich úhlavních nepřátel Filištínů. Římané jím po roce 135 p. Kr.

Jeden sbor

Přáli jste si někdy číst historii Českobratrské církve evangelické, dovedenou takřka do našich dnešních dnů, svěže napsanou? Malý závdavek naleznete v historii sboru v Horních Dubenkách (P. F. Lanštják, Št. Hájek, Heršpice 2000).

Barevná nebo černobílá?

Závislá či nezávislá, černá či bílá, privátní nebo veřejnoprávní, duchamorná či hloubavá, duální nebo odule privátní? Ač má obrazovku dávno barevnou, tlačí současný konflikt TV k černobílým postojům. Než však začneme říkat Ano, ano – Ne, ne, připusťme: vánoční televizní drama, jakkoli dojímá nasazením zúčastněných, není konflikt v černé a bílé. Není listopad 89, ale vánoce 2000.

Společnost křesťanů a Židů

(SKŽ) byla u nás založena v r. 1991 s cílem podporovat dialog mezi křesťany a Židy i mezi těmito dvěma náboženstvími a širokou veřejností. Její vznik reaguje na vývoj po 2. světové válce, kdy se křesťané postupně přihlašovali k spoluzodpovědnosti za holocaust. Vést takový dialog veřejně u nás umožnil až pád komunismu.

Paul Ricoeur

tak zní název malé knížky, kterou vydalo nakladatelství Mlýn v předvánočním období 2000. Obsahuje přednášku, kterou sedmaosmdesátiletý francouzský filosof přednesl 5. 10. 2000 v pražském Karolinu na konferenci, kterou pořádala Mezinárodní federace ACAT.