Vrcholu civilisační úrovně dosahovala Čína za dynastie Sung (10.–13. stol.) Stát řídili úředníci v duchu konfuciánských zásad. Organisovaly se námořní výpravy do jihovýchodní Asie za obchodem s arabskými kupci. K dosavadním vynálezům přibyl kompas a střelný prach, poté i papírové peníze. Vynikalo malířství.
Obě lednové sbírky Divokých hus poputují do Zlína.
Miloš Rejchrt rezignoval na členství v Radě ČT. Pochopil jsem tento krok jako projev zásadního nesouhlasu s jednáním rady. Pro mě osobně to byl jasný signál, který mi umožnil orientovat se v krizi kolem ČT již od samých nepříliš jasných počátků. Zároveň mi však nad tímto krokem vyvstává otázka: nakolik je žádoucí, aby lidé, kteří s jednáním jakéhokoli podobného grémia nesouhlasí, odstupovali?
„Mocní nás vždy učili a budou učit životu v poslušnosti a lhostejnosti,… Budou nás učit dogmatu a provokovat k svévoli. Ježíš nás učí něčemu jinému. Místo sváru dogmatu a svévole nám v síle Ducha svatého otevírá dialog života v pravdě se životem ve svobodě.“ (Erazim Kohák v přednášce Historický přínos reformace k české národní totožnosti, KJET 41/2000)
(1 Kr 19/11–15)
…
I stanul jsem před Hospodinem
na hoře vysoké velmi.
A aj,
nejprve kázání mocná
skály srdcí tříštící
a bubínky ušní rozervávající,
hluboko se vrývající
a fortelným fundamentem
veliký dojem činící,
ale Hospodin v těch slovech nebyl.
A za nimi řády a zřízení,