Milena Šimsová

Stačí jen archivní fondy?

Dvakrát k historické studii „Nejpokrokovější církevní pracovník“

Československá YMCA

Několik doplňujících a upřesňujících poznámek k článku Pavla Kosatíka „Význam YMCA v dějinách Československa“ – Protestant 9/2013

Proslov 13. října

Tento text autorka proslovila, když obdržela cenu Prix Irene (viz Protestant 9/2006)

Vážení přítomní, milí přátelé,

Antikomunismus – nálepka, fráze nebo postoj?

Historička Milena Šimsová poslala redakci krátkou výzvu odkrýt, co vlastně obsahuje (sebe)označení antikomunismus. Otázka chce odhalit důvody našeho postoje i způsob užívání slov (což spolu souvisí víc, než si uvědomujeme). Jako první odpověděli dva z redaktorů, bude-li rozhovor pokračovat, rádi mu s nezbytnými redakčními úpravami dáme prostor.

Před válkou či za války?

Otiskujeme reakci Mileny Šimsové k seriálu Pavla Hlaváče o B. Hrubém. I když se, jak posléze vyplývá z poznámky autora samotného, jedná o reakci na překlep (kterého si měla všimnout i redakce), přinášejí obě reakce mj. i informace, které dobře dokreslují těsně předválečné a protektorátní církevní poměry.

K sedmdesátému výročí smrti T. G. Masarykam

vydala Masarykova společnost spolu s Masarykovým ústavem výbor dokumentů, textů, které byly napsány ve dnech Masarykova úmrtí a pohřbu v roce 1937 nebo později u příležitosti výročí (Už víckrát nezazní tak těžce requiem…, Praha 2007). Najdeme mezi nimi např. řeč Dr.

Nevézt se s proudem

Rozhovor Johany Dusové s Milenou Šimsovou

Z redakční pošty

Do průběžné debaty (nejen) o komunismu a antikomunismu se na dálku zapojil Petr Uhl

Antikomunisté odmítají Chartu pro účast vyloučených komunistů při jejím založení a dalším působení, nebo proto, že pohrdají solidaritou a skupinovými právy, které Charta prosazovala.

PROTESTOR / Příloha Protestanta č. 1/2007

V 9. čísle loňského ročníku jsme předložili k diskusi dva texty ze Svatováclavského sympozia o pronásledování církví, Pronásledování církví komunistickým režimem od Václava Vaško a Promeškané příležitosti českobratrských evangelíků od Jana Zeno Dusa. Na Dusův text jsme dostali čtyři odezvy, které v této příloze zveřejňujeme.

Nakladatel Laichter

Jako šestý svazek Knihovny Listů v nakladatelství Burian a Tichák v Olomouci vyšla útlá a sličná knížka „Laichterovo nakladatelství a projekt České dějiny“. Historickou studii Jiřího Lacha doprovází edice pojednání, dopisů a dokumentů z let 1894–1972, posbíraných z několika českých archivů.

K „nelehko otevíratelnému tématu“

S mimořádným zaujetím jsem přečetla obsáhlou recenzi překladu dokumentární knihy Anny Bikont My z Jedwabneho (Protestant 1/2010) o dosud málo známých rozměrech holocaustu na území Polska. Upozorňuji čtenáře Protestanta na studii Timothy Snydara: Holocaust, opomíjená skutečnost. Vyšla v posledním čísle minulého ročníku Listů. Zařazuje popisované události do širších evropských souvislostí.

Odboj?

První odboj vyhlásil proti Rakousku-Uhersku poslanec Tomáš G. Masaryk 6. července 1915 v Ženevě. Připojil se tím k českým a slovenským vojákům, kteří nechtěli bojovat na straně rakousko-uherské a pruské říše a přebíhali frontu. Ze zajatých vojáků se časem vytvořily legie. Byla to armáda ještě neexistujícího státu. Její boj na frontách 1.

King nepatří jen Afroameričanům

Filosofický ústav Akademie věd vydal sborníček (114 stran) studií Erazima Koháka, Marka Hrubce, Tomáše Tožičky a dalších spolu s kázáním „Mám sen“ pod názvem „Martin Luther King proti nespravedlnosti“(2010). Je to jedinečná připomínka Kingova zápasu nám, kteří jsme byli jeho současníky, i mladším, kteří jste o něm možná ani neslyšeli.

Kdo byl Jiří Hájek?

V roce 1997 vyšel sborník dokumentů a vzpomínek „Po dvaceti letech“, věnovaný Chartě 77. Mimo jiné je v něm uveřejněno překvapivé svědectví Petra Uhla. V únoru 1977 byl přítomen dvouhodinovému rozhovoru – sporu – Jana Patočky a Jiřího Hájka, dvou mluvčích Charty 77 (po zatčení třetího, Václava Havla, v lednu 1977).

Technická poznámka k lásce a flirtu

Citace Šárky Schmarczové z brožury Jaroslava Šimsy „O lásce a flirtu“ (Protestant 10/2011) a interpretace Moniky Žárské (Protestant 1/2012) mne upozornily na to, že jde o text dnes už málo známý a mládeži nepřístupný. Brožura vyšla v roce 1939 a z podnětu Pavla Hastrlíka znovu po válce a obsahuje: Řeč na horách, tj.

Syndikovat obsah