Protestantův průvodce českým výtvarným uměním / VIII.
V letech 1996 až 2002 studovala v Ateliéru ilustrace a grafiky prof. Jiřího Šalamouna na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Během studia se zúčastnila těchto stáží:
1998 – Beeldende kunstwerk, Maastricht, Holandsko
1999 – At. Prof. Jiřího Zieglera (Vizuální komunikace), VŠUP, Praha
2000 – At. Prof. Jana Solpery (Knižní tvorba), VŠUP, Praha
2000 – Litografické sympozium, Großpösna – Lipsko, Německo
2001 – L’école Supérieure de Beaux Arts, Marseille, Francie
V současnosti žije v Třebíči, pečuje o dvě malé dcery, je ženou grafika, ilustrátora, web designéra Jakuba Požára.
Dílo, nad nímž jsme společně se Zuzanou Požárovou hovořili, se jmenuje Mapa. Jde o barevnou strukturální grafiku, koláž cca 1,6×1,2 m. Obraz vznikl na základě skutečné mapy Třebíče v rámci projektu diplomové práce.
Zuzana Požárová nikdy neuvažovala o tom, proč dělat umění, má pocit, že umělcem může být každý, kdo se naučí takříkajíc koukat. Proces tvoření vnímá jako přirozenou součást sebe samé.
Námětem jí bývá příběh ukrytý ve věcech, ve významech slov, mezi lidmi, schovaný pod povrchy, v jejich strukturách, odehrávající se třeba mezi listem a housenkou ap. Může jím být doslova cokoliv.
Vychází ze zážitků každodenního života, který vidí kolem sebe. Obrazy pak kromě zajímavých jednotlivostí ukazují také na nové vztahy mezi nimi. Toto pojetí nepostrádá jistou hravost.
Autorka chápe tvorbu jako učební proces, jako cestu k zvýšení vnímavosti. (Podobné ideové pojetí, avšak jiné výsledky může divák nacházet např. v díle Zdeňka Strouhala). Podle Zuzany Požárové navíc autor sám aktivně vstupuje do procesu vznikání díla a nechává se jím ovlivnit.
Bez zajímavosti nejsou ani používané techniky. Dnešní mladí výtvarníci jsou často nuceni vyrovnávat se mnohem naléhavěji s existenčními otázkami, popř. s ekologickou tematikou. I tato rovina je v obrazech obsažena. Týká se především záměrného používání odpadových materiálů nebo levných technik.
Obraz Mapa je tak vybudován ze zkušebních tisků. Autorka pracuje často s papírovými lepenkami jako matricemi, ty pak různě kombinuje. Obraz Mapa není grafikou, pouze se grafické techniky dotýká použitým materiálem, zůstává však nereprodukovatelný. Abstrahovaná mapa Třebíče vystihuje výše řečené. Na obraze je skutečná mapa „zakódovaná“, barevné plochy poukazují na jiné souvislosti. Autorka pracuje ráda s barvou jako s hmotou. Na tvorbě ji zajímá nejvíce proces vznikání, jenž často dotváří námět novým způsobem a nechá se jím ovlivňovat.
Připravil Petr Turecký