„A ty ženy, co mají držet hubu a krok, ti přenechám,“ sdělila kolegyně vikářka, kdo bude probírat oddíl z 1. Petrovy 3,1–6 o ženách, co se mají podřizovat mužům. „Podřizujte se mužům…“ Komu se chce zavděčit? Chlapům, jimž se při představě ženy jinde než u sporáku hroutí svět? Konzervativcům, kteří totéž berou jako narušení stvořitelských pořádků?
Ono „podřizujte se…“ tu ovšem apoštol nenapsal poprvé. Všechny tyto oddíly nadepisuje podřizujte se kvůli Pánu lidskému řízení, tj. respektujte momentální společenské pořádky. Ve věci partnerských vztahů to tehdy v té Asii byl model patriarchální. Což není nic od Boha ani od přírody. Ale apoštol ani církev nebyli zrovna v postavení, aby v té věci mohli dělat společenské reformy. Právě naopak: křesťané byli mj. pomlouváni, že rozvracejí zaběhané pořádky (on ten klacek zaběhanosti se na odlišné menšiny užíval už tehdy).
V radách starověkých autorit, jak mají muži správně hospodařit, se ženy objevovaly až za dětmi, otroky a majetkem. Ale ty poslední teď oslovuje apoštol na prvním místě! Už tím dává najevo: pro mne, jakožto svědka Kristova, máte váhu stejnou jako vaši protějšci. A pak jim radí, jak v té tehdy tak nevýhodné pozici osvědčovat svou víru a naději: beze slov i bez nátlaku vytvářet trpělivě ovzduší, kde se dá dýchat a kde je lépe dvěma než jednomu. I na tak ožehavé půdě, kde manžel zasypává ženu předsudky, které o křesťanech slyšel večer u piva, má apoštol osočované sestry za dostatečně obdarované a samostatné svědkyně Kristovy. Stačí jim dát tuhle radu, a ony už se postarají, aby onen postoj trpělivé křesťanské praxe přesvědčil ty, kdo se zatím zarytě staví proti „slovu života“, v němž ony samy nalezly smysl. Aktuálně tato apoštolská rada rezonuje jinak – jako nabídka pro domácnosti a vztahy, které rozdělují citlivá a výbušná témata. Kdo má doma či v rodině příslušníka či příslušnici ovlivněné např. ruskou propagandou ohledně války na Ukrajině, ví dobře, o čem je řeč. Když apoštol mluví o pokojnosti a mírnosti, neodsuzuje své posluchače k tomu být puťka či putík. Ale zve následovat Krista, který urážky neoplácel urážkami, a především, do tvrdé reality konfliktních témat a vztahů vnáší křesťanskou naději. Dobrá setba pravdy a lásky přinese časem svým dobrou úrodu, a my se podle toho už teď, i v okolnostech bolestně dotěrných můžeme zařídit. Schopnost takto nekonfrontačně, bez povýšenosti stát na straně kristovské lidskosti a přijímat své nejbližší s odlišným názorem, to je podle apoštola projev niterné vzácnosti z nejvzácnějších. Takhle se projevuje elegance ducha, elegance, jakou nepořídíte ani v jednom z těch obchodů s elegancí u nás za rohem na Pařížské.