Týdeník Respekt 10/91 v článku „Kuba stále neoblomná“ popisuje kubánskou reakci na Gorbačovovu politiku přestavby. Nás může zajímat, že i Kuba má svou Ekumenickou radu církví (předseda R. S. Samos), která už po léta slouží režimu. Přirovnává například Kubu k biblickému Davidovi, bojujícímu již nejen proti americkému imperialistickému Goliášovi, ale také proti Jidášům, kteří se vynořili v Evropě po rozpadu sovětského bloku.
Protestantské školy v Africe ohroženy
Evangelická luterská církev v Kamerunu konala začátkem února synod (Conseil général) v atmosféře ztěžklé hospodářskou krizí, která ohrožuje Afriku. Devatenáct základních protestantských škol v severním Kamerunu bude uzavřeno, pokud nedojde co nejrychlejší pomoc zvenčí. Stát právě snížil subvenci nestátním školám o 33,3 % přičemž učitelé beztak už několik měsíců nedostávají plnou mzdu. Školství je těžce postiženo jednak krizí, jednak kvapným demografickým přírůstkem (50 % populace je ve věku základní školní docházky). A tak je nutno čelit zároveň drastickým škrtům v rozpočtu a přeplněnosti škol: nejsou výjimkou třídy s dvěma sty žáků!
Kamerunské školství od svých počátků spočívalo na dvou pilířích: misionářských školách, které později přešly k domácím církvím, zejména luterské, a státních školách, zděděných z období kolonizace (nezávislost se datuje rokem 1960). Doposud luterská církev dokázala platit (s jistým státním příspěvkem) kolem stovky vyučujících, kterým také poskytla vzdělání. Stát vždy oceňoval dobrou úroveň těchto učitelů a význam luterských škol. Všichni se shodují v tom, že bez nich by všeobecná školní docházka v Kamerunu byla nemyslitelná.
Z francouzského materiálu (B. I. P.)