Zaznamenali jsme 2/1993

Číslo

Narozdíl od ODS a ODA prosazují KDU-ČSL a KDS restituci veškerého církevního majetku, včetně lesů, polností a hospodářských budov. „Navrácení všeho, co bylo církvím ukradeno, je předpokladem pro odluku církve od státu“, vyjádřil se Josef Lux. V Respektu č. 3 však upozorňuje redaktor Emil Szirmai, že okamžitá odluka – bez ohledu na míru restitucí – by některé církve zničila. Další církve by musely výrazně omezit svou aktivitu. „Například českobratrská církev evangelická asi na polovinu. Proto se uvažuje o pěti až desetiletém přechodném, adaptačním období.“ Plošně provedená restituce by nabourala soustavu již nově vzniklých vlastnických práv. Do privatizace by vnesla pouze zmatek a ztrátu tempa, uzavírá Emil Szirmai. KDU-ČSL však pohrozila, že nebude-li restituční zákon do konce června schválen, bude zvažovat své setrvání ve vládní koalici.

Podle šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění věří v Boha 24 % občanů české republiky, 37 % jeho existenci připouští a 39 % v něj nevěří. Na Slovensku se za věřící považuje 51 %, existenci Boha připouští 30 % a jen 19 % nevěří. Otázku, zda víra je totéž, co přesvědčení o existenci Boha, institut pochopitelně nezkoumal, domnívá se však, „že lidé otevřeněji dávají najevo své smýšlení, jsou vnímavější k různým duchovním proudům a více přemýšlejí o podobných otázkách.“ Protestant s celoročním předplatným 50 Kč se stal letos nejlevnějším evangelickým časopisem. Bratrstvo vás přijde na 60 Kč, Kostnické jiskry na 132 Kč, Český bratr na 90 Kč. Letošní Křesťanská revue v tuto chvíli ještě nevyšla, rozhodně však nebude stát méně než vloni, tj. 70 Kč. Doufejme jen, že Protestant za nejméně peněz nebude nabízet i nejméně muziky.

Čtrnáctideník „Satellite 1–416″, který vydává v Torontu Aleš Březina, otiskl rozhovor Hlasu Ameriky s Milošem Rejchrtem. Vybíráme několik myšlenek:“ Domnívám se, že křesťanská existence dnes bude existence diskrétní, která na sebe nebude upozorňovat nějakými vnějšími znaky, ale bude se snažit, aby byla ve společnosti přítomna nenápadně, jako sůl v zemi, všude rozptýlena a všude činná… Nemáme důvěru k velkým shromážděním, která předstírají, že projednávají něco, co se hluboce týká lidí tam dole… Mám za to, že pád Berlínské zdi je obdobný pádu Římské říše. Nastává nová doba, o které vůbec ani nevíme, jak bude vypadat. Předstírat nějakou kontinuitu, že lze v ekumenické práci pokračovat jako předtím, to je velkou iluzí.“