Z dopisů čtenářů 10/2016

Číslo

Vážená redakce,

v poslední době jsem zaznamenal u dvou předních politiků velmi nešťastné nepřesnosti týkající se veřejného působení pana prezidenta Zemana. Pan Martin Palouš staví do protikladu Pražskou kavárnu a bodrého venkovana Miloše Zemana. (Význam slova bodrý lze také vyjádřit slovy upřímný, přátelský, kamarádský, dobromyslný.) Pan inženýr Miloš Zeman se narodil v Kolíně a žije v Praze, kde pracoval jako aktivní vědecký pracovník (prognostik) a hlavně stále pracuje jako aktivní politik. Jak sám uvádí, během své aktivní činnosti si našetřil 10,5 mil Kč. Řekl bych tedy, že není zrovna typickým příkladem bodrého venkovana.

Pan Petr Pithart staví ve svém článku „Lůza proti lůze“ uveřejněném 5. 11. 2016 v MfD jako protiklad Pražské kavárny venkovskou hospodu. Těžký omyl. Nejde o lůzu a nejde ani o odlišení Prahy a venkova. Když už se pohybujeme v kategorii kaváren a restaurací, je protiváhou Pražské kavárny Pražský výčep. Nevím, mám-li přesné informace, ale má mít otevřeno na druhém hradním nádvoří u kašny a čepuje se čínské pivo, ruská vodka a třináctý karlovarský pramen. Tuto informaci nemám ověřenou, je poměrně čerstvá.

Co to vlastně je „Pražská kavárna“? Pan prezident vynalezl tento pojem jako označení svého nepřítele a nepřítele dolních deseti milionů lidí, které on sám reprezentuje. Když politik nemá pozitivní program nalézající podporu veřejnosti, musí si vytvořit program náhradní, to je boj proti nepříteli. Když nepřítel chybí, tak je třeba ho vytvořit. V tom lze najít společné rysy politiky Miloše Zemana a velkého vzoru našeho pana prezidenta, Vladimíra Putina.

Pan prezident Zeman byl soudem pravomocně odsouzen jako lhář. Heslo na prezidentské standartě zní „Pravda vítězí“. Jak to jde dohromady? Příznivci pana prezidenta by jistě označili toto heslo za heslo sluníčkářů, přizdisráčů, heslo Pražské kavárny, a jako falešné ho nahradili něčím údernějším. Ale to není nutné. Inteligentní politik, kterým pan prezident jistě je, najde jiné řešení. Na otázku, co to je pravda, odpovídá například Vladimír Vladimirovič Putin, že pravda je to, na čem se domluvíme. A je to.

Kdo lže, ten je lhář. Jsou některé země, kde by lhář nemohl být prezidentem. Podle ústavy České republiky ale může a ještě případné škody (například exekuce) není povinen sám platit, to je věc daňových poplatníků. Máme tedy s ústavou určitý problém, který vznikl tím, že nikdo netušil, že prezidentem může být zvolen politik formátu pana inženýra Miloše Zemana. Nejde o škody s exekucemi, jde především o škody mezinárodní, kdy se pan prezident cítí být povolán udílet světovým politikům dobré rady, například kam by bylo vhodné deportovat ilegální běžence. Nebo když prohlásí, že doufá, že se naše republika konečně vymaní z vlivu Evropské unie a NATO a začne více spolupracovat s našimi tradičními spojenci Ruskem a Čínou.

Páni poslanci a dámy poslankyně by měli zcela jistě co nejdříve schválit změnu ústavy, aby naši budoucí prezidenti nemohli pod vlivem opojení mocí nebo pod vlivem virózy škodit naší zemi. Bohužel ale budeme muset díky chybě v naší ústavě ještě dlouho strpět proud hulvátských urážek, namyšlených bonmotů a mezinárodní ostudy.

S pozdravem

Petr Keřkovský, Zádveřice