Ve středu 13. října odpoledne proběhla ve velkém sále Národního památníku na Vítkově konference YMCA v proměnách času, pořádaná českou Ymkou k 20. výročí obnovení práce po pádu komunismu. Konference se uskutečnila ve spolupráci s Národním muzeem – Národním památníkem na Vítkově. Na šedesát hostů, členů, přátel a příznivců Ymky vyslechlo několik referátů mapujících především minulost YMCA od jejích začátků za rakouskouherské monarchie, přes prvorepublikový rozkvět, zákaz činnosti nacisty a odbojovou činnost, poválečnou práci, zákaz práce komunisty a znovuzahájení činnosti v roce 1990, až po dnešek.
Příspěvek o velmi rozsáhlé činnosti Ymky mezi legionáři a později v československé armádě na začátku první republiky přednesl farář Pavel Hlaváč, místopředseda Pražské YMCA. Vztah armády vůči Ymce nejlépe ilustruje citát armádního rozkazu: „YMCA je určena pro práci mezi vojáky, její křesťanský charakter je respektován, ale veškerá náboženská agitace nebo nábor vojáů ve prospěch některé církve je zapovězena“. O širokém záběru práce Ymky svědčí fakt, že na území ČSR bylo 70 vojenských středisek YMCA s 229 sekretáři. Historička Zora Dvořáková udělala sondu do systému výchovy a vzdělávání ymkařských sekretářů. „Ti během svého sekretářského působení prodělali řadu kursů, tématicky různě zaměřených, v nichž nechyběla příprava na biblické hodiny, charakterové rozhovory, přednášky z naší historie, historie světové, historie Ymky, byla zastoupena sociální problematika, národnostní problémy, pacifismus, sionismus, psychologie vůdcovství, využití volného času atd., ale pravě tak tělovýchovná a sportovní průprava, příprava a vedení táborů“. „Stejně tak zahraniční stáže byly nedílnou součástí vzdělávání každého ze sekretářů“. Tomáš Bursík, vedoucí oddělení novodobých dějin památníku Vítkov a hostitel konference, okomentoval několik letmých náhledů do archivních materiálů státní bezpečnosti výkladem o pojetí práce historika.
Novinář a spisovatel Pavel Kosatík se zamýšlel nad tím, jaký měla YMCA význam v dějinách Československa. Jako největší přínos Ymky vyzdvihl její důraz na diskusi a způsob diskuse, který rozšířila. Ymka přinesla do prvorepublikové společnosti silný angloamerický akcent na demokracii budovanou „zdola“ jako výsledek mezilidského rozhovoru a opravdově pojatého úsilí po spravedlnosti, právu a pokroku. Originalita Ymky byla ovšem v tom, že si uvědomovala hranice a omezení i toho nejlepšího lidského myšlení a snažení a při všech diskusích upozorňovala a do všech témat vnášela důraz na to, co přichází „shora“. Důraz na Boha a jeho spravedlnost a řády, nadřazené tomu, co je jen lidské. Právě toto jedinečné prolínání demokratické diskuse a praxe s tím, co přichází z Boží věčnosti a má a musí ovlivňovat časné, je podle Kosatíka největším darem prvorepublikové – především akademické – YMCA dějinám Československa.
S nezaměnitelným šarmem zazněl příspěvek o Akademické YMCA socioložky Jiřiny Šiklové. Farář Jan Šimsa otevřel (i za svou manželku Milenu) dobu 2. odboje, do něhož byla zapojena řada ymkařů a někteří z nich, jako Šimsův otec Jaroslav, v něm obětovali i život. Statečnost mnohých ymkařů ilustroval Jan Šimsa slovy: „Na jaře 1940, v době, kdy byla Praha polepena plakáty s fotografiemi Jana Smudka z Domažlic, kterého gestapo všemi prostředky hledalo, přišel Smudek do budovy Ymky. Valenta se postaral o jeho transport do zahraničí.“ O sportu a táboření v Ymce (ymkařským vynálezem je například volejbal nebo basketbal, první organizovaný dětský tábor na světě pořádala také Ymka, a to v roce 1907) se rozpovídal sekretář Ymky Jaroslav Hynek. Zápasy a osudy nově vznikající Ymky na počátku 90. let, především snahu o jasnou křesťanskou orientaci kombinovanou s vnímavou otevřeností pro sekularizovaný svět a ekumenickou otevřenost, popsal předseda Ymky, farář Michal Šourek.
Připravil Michal Šourek, úryvky jednotlivých autorů vybral Michael Erdinger Všechny příspěvky z konference budou k dispozici na www.ymca.cz