Číslo
Chlad studí
Břitvy naostřily ztupené hroty loňských zim
V domě však příslib tepla zbylý
pro chvíle přátelské i pocit sirý
rozechvěl závěs potemnělý
splývavý s oken bez skulin
Spoře se line tiše vzdychá
jakoby dlaním patřit chtěl
Skomírá
opět jiskrou sílí v hoblinách třísek
v stopách hlíny vtlačených mrazem do pilin
Knot blouzní
Ruce zalomily bázlivě světlo
zbyl jen stín
Podvečer ztichnul
nádech siný ustoupil šeru
Jasem jíní brání se luna zkrvavená
bodlákům čnícím z rozvalin
Nadevším krásná čistá řeči
zas svatosti jdeš v šlépějích
Za domem kříž je na rozcestí
kalicha trýzeň v závějích
A. Dvořáková
(památce prof. Zdeňky Gruberové-Kamarýtové, 13. 10. 1925–28. 10. 1998)