Rozhodla jsem se oslovit několik lidí, které znám, abychom společně vyzvali vládu k neodkladné pomoci Gaze. Chtěla jsem také udělat něco konkrétního, přijde mi, že se diskuse utápí v detailech, kdo co komu udělal, které v tuto chvíli můžou počkat, protože jde o hladomor a životy lidí. Nemám ráda plané řeči, když jsem chtěla dříve pomoct Romům, tak jsem zjistila, že filmy a knihy jsou fajn, ale více mě naplnilo vzít si jedno romské dítě domů. Doufám tedy, že pomůžeme alespoň několika dětem z Gazy.
Ohlas je zatím velmi malý a v podstatě založený na tom, že se jednotlivým signatářům ozývají lidé, které znají. Doufám, že se to změní, ale ten čas mezitím ubíhá a Gazou bloudí kolem dvaceti tisíc dětí bez doprovodu dospělé osoby, další umírají na hladomor, střelná poranění nebo při bombardování.
V tuto chvíli mám řadu kontaktů po celém světě, zejména také v Gaze. Odhaduje se, že i kdyby teď hned všechno skončilo, tak už v tuto chvíli zemře několik tisíc lidí kvůli nedostatku či nedostupnosti lékařské péče. Když se to potáhne, tak kvůli tomu zemře dalších 70–80 000 lidí. Těch dvě stě dětí se možná zdá málo, ale je to dvě stě životů a pro každého z nich by to byla záchrana.
Myslím, že pomoci můžeme každý, jak umíme – sdílením výzvy, tlakem na vládu, konkrétní pomocí Gaze nebo při dočasném pobytu dětí u nás.
Má rodina z otcovy strany je stovky let evangelická, dědeček za války pomáhal ukrývat spojku Tří králů. Měli s babičkou mnoho dětí a riskovali životy. Myslím, že pomoct pár desítkám dětí není nic tak těžkého. Riskujeme pouze srážku s rasismem a lidskou hloupostí, ale to se dá vydržet.
Petice a signatáři jsou zde:
https://monikalefay.cz/vyzva-vlade-pomoc-pro-100100-deti-z-gazy/
Jsme Češi, Židé, Palestinci, Romové, Rusíni, Slováci, Afghánci, Syřané, Američané, Francouzi. Muži i ženy. Narodili jsme se tu, nebo žijeme v této zemi. V zemi, odkud Nicholas Winton odvezl do bezpečí 669 židovských dětí.
Jsme také zemí Přemysla Pittera, který po válce společně vychovával české, německé a židovské děti. Máme na co navazovat.
POŽADUJEME PŘIJETÍ 100 DĚTÍ Z GAZY NA POPÁLENINOVOU KLINIKU A PŘIJETÍ 100 DALŠÍCH DĚTÍ ze země, kde je jich mnoho tisíc bez doprovodu dospělé osoby, kde jim amputují končetiny bez anestezie a kde umírají hlady. Myslíme si, že 200 dětí není tolik, a pokud se někdo během těžké doby dokázal postarat o bezpečí 669 dětí, zvládneme v míru pomoci alespoň několika desítkám.
Vyzýváme naši vládu, aby se aktivně zapojila do řešení humanitární krize v Gaze, formou finanční podpory, dodávky potravin a léků a vybudováním polních nemocnic. To je to nejmenší, co můžeme udělat. Humanita je nejcennější komodita.