Věrím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, o lide český. A pro tu naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých byla zdědila a přes těžké a nesnadné časy přechovala, nýbrž i v čemkoli dobrém, skrze práci synů mých a požehnání Boží, rozhojnění jsem přijala, to všecko tobě zcela odkazuji a oddávám. Zejména napřed, milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou. M. Husa našeho ukazovati začal Pán… Druhé, poroučím tobě horlivou žádostí k vyrozumívání a vždy plnějšímu a jasnějšímu též pravdy Boží… Třetí, poroučím obzvláště také zvláštní k církevnímu řádu a milostné kázni, která mezi dítkami Božími býti má a musí, milost… Čtvrté, odevzdávám horlivost k sloužení Pánu Bohu a sloužení jemu jedním ramenem… Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulerování, vyčišťování a vzdělávání milého našeho a milostného otcovského jazyka… Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, plnější, zdárnější cvičení, nežli bývalo. Sumou, všecky své pozůstalosti, jako popel po svém shoření, tobě, vlasti milá, poroučím, aby sobě z něho luh k smývání špin dítek svých připravila; jakž mně v počátcích mých učinil Pán, že z popela Husova mne a dítky mé vzbudil.
J. A. Komenský – Kšaft umírající matky Jednoty bratrské