přestože se k reakcím na náš dopis Židovským obcím chci vyjádřit najednou, až se jich sejde více, komentář Jana Šimsy nemohu přejít.
Náš dopis byl adresován především židovským obcím a měl sloužit k pročištění řeči, nikoliv k tomu, aby provokoval křesťany. Pokud se někoho dotkl, je třeba uvést věci na pravou míru. Mělo by se to ale dít kultivovaně a kompetentně. Je mi upřímně líto, že první reakcí Jana Šimsy, kterého si jinak velice vážím, je poněkud zmatený komentář, který zavádí možný dialog na mělčinu.
Především zásadně odmítám, aby naše psaní slova Židé s velkým Ž bylo nazýváno pravopisným antisemitismem. Pokládám za naprostou nehoráznost, když mě kdokoliv obviní z jakéhokoli druhu antisemitismu a důrazně se proti tomu ohrazuji.
Při psaní velkého písmene jsem respektovala to, že sami Židé se pokládají nejen za náboženské společenství, ale také za národ, což na rozdíl od Jana Šimsy nepokládám za nic hloupého, ale za právo každé společnosti. O rasách se už vůbec nehodlám bavit, upozorňuji jen, že názvy ras se v češtině píší s malým písmenem, takže z mého pravopisu nelze vyvozovat nějaké rasové pojetí ani náhodou. Kdyby náš pravopis byl projevem nějakého despektu, pak by musel Jan Šimsa obvinit z antisemitismu především vrchního rabína Karola Sidona.
U tak čestného a slušného člověka, za jakého jsem Jana Šimsu vždy pokládala, je zarážející, že u nás hledal pouze záměr nízký, vulgární a hloupý. Jsem tím šokována o to víc, že právě u něj bych očekávala pochopení našeho dopisu a jeho podporu. Prozatím se zdržím komentářů jiných slabých míst Šimsovy poznámky a vyjadřuji pouze ocenění Šimsovy mušky, který rozhodně nepřestřelil, pokud mě i ostatní autory dopisu chtěl urazit.