Již několik let mi sestra Olga pravidelně nadšeně líčí, co vše se dá nalézt v příkopech u silnic kolem Opatova. Letos jsem se i já poprvé zúčastnila akce Ukliďme Česko. Z internetové nabídky skoro pěti set úklidů volím brněnský Palackého vrch. Pod kopcem nafasujeme pytle a rukavice, k tomu informace, co dělat v případě nálezu injekčních stříkaček. Je nás patnáct od seniorů po dítě v kočárku, všichni nadšení, mezi námi například i profesionální baletka z Janáčkova divadla. Shýbá se pro odpadky tanečními pohyby – dnes tančí s ohromným černým pytlem ne pro diváky, ale pro přírodu, pro naši zemi. V půlce kopce je pytel již těžký, ochotní silnější jedinci mi odsypou obsah do svého. Kupodivu málo plastů, o to více skleněných střepů z lahví, plechovky, kablíky, podložka pod myš, svetr již značně prorostlý, nově respirátory a jednorázové roušky (tato léta se budou jednou archeologům snadno datovat). Odměnou je mi střep s ornamentem ve stylu art-deco.
Vrch v Žabovřeskách dříve zvaný Kozí hora byl přejmenován roku 1898 k výročí 100 let narození Františka Palackého a dne 6. 9. 1908 na něm sokolská tělovýchovná jednota Tyrš slavnostně odhalila Palackému pomníček, za zpěvu národní hymny a účasti ohromného množství lidí, mezi nimi i 120 Sokolů v kroji. Nese nápis: …mrtvou jsi vzkřísil minulost a slávu i nový život sílil jsi, sám neústupný bojovník… V čase omezeného pohybu za druhé světové války sem pravidelně chodili na vycházku můj tatínek Jaromír Procházka s rodiči a sourozenci. V těžké době čerpat útěchu. My se u pěkně opraveného pomníčku dělíme o svačiny, je za námi čistý úsek a máme z toho báječný pocit. Po cestě domů se jen musím držet a již nic nesbírat, jinak bych nikam nedošla. V době lockdownu bylo více času uklidit ve vlastním nitru, vyčistit zanesené a tudíž znecitlivělé svědomí. Kéž by to šlo, uklidit a dát do pořádku i naši demokracii. Každý bychom měli udělat aspoň kousek, minimálně chodit k volbám a nevzdávat to, ať již dopadnou jakkoli.