Dveře za bytnou
zabouchly a dívka ve svém novém pokoji osaměla. Sedla si na válendu vedle velké, sportovní tašky a zaposlouchala se do vzdáleného hluku aut z výpadovky. Boty jí sklouzly s nohou a ona, s koleny u brady, se nepohodlně opřela zády o zeď. Za zdí bylo slyšet vzdálený dívčí smích a z kuchyňky se sem vtírala polévka z pytlíku. Pevněji se přimkla ke kolenům a rozvažovala, má-li si nejdříve vybalit věci, nebo si jít prohlédnout dům, nebo se na všechno vykašlat a jít spát. Rozhodla se pro první možnost. Plně se na ukládání věcí soustředila.