Dny Komenského v Uherském Brodě 21.–28. března 2018
V Sloupovém sále Muzea J. A. Komenského připomenul profesor Pavel Floss aktuálnost Komenského pansofických projektů a vizí pro naši dobu zahlcenou machiavelistickým pragmatismem politických manažerů, záplavou fake news a politického diletantismu komunistů, okamurovců, anoistů a mnohých dalších populistů. Je dobré nepřeslechnout hlasy z počátku novověku, kdy se demokratické ideály začaly formovat. Zápasily s reálpolitikou a pragmatismem v podobně složitých dobách, jako je naše. Volaly k novým vizím: k demokratickým principům, občanské odpovědnosti a k náboženské ekumenické otevřenosti. Komenského pansofické spisy to dokládají přesvědčivým způsobem.
Přednáškou „Komenského program nápravy a dnešek“ profesor Floss upozornil, že naše navazování na myšlenky Komenského začíná naplňovat přesvědčení T. G. Masaryka, že jsme národem Komenského, jak to vyjádřil v Prohlášení nezávislosti 18. 12. 1918 (Washingtonská deklarace). V návaznosti na Komenského v ní vyzýval k odmítnutí monarchie i politického machiavelismu a radil k příklonu k demokratickým ideálům. Československá republika tak dle Masaryka koření nejen v americké a francouzské lidsko-právní tradici, ale také v universalismu Komenského, který je zachycen v mnoha jeho pansofických dílech, nejen ve Všenápravě, která byla znovunalezena roku 1936.
Z diskuse po přednášce vyplynulo
1. Komenského vize nového uspořádání společnosti ve Všenápravě nesou nadkonfesně univerzalistickou pečeť a zahrnují do svého plánu národy Asie, Afriky i Ameriky.
2. Z novoanglického Harwardu (1640 John Winthrop Jr.) obdržel Komenský pozvání k reformě vzdělání a k výstavbě nového společenského uspořádání. Po delším zvažování nakonec americké pozvání nevyužil a působil pouze v Evropě.
3. Některé jeho pansofické spisy přeložil Samuel Hartlib do angličtiny. Komenského chápání práv a svobod spolupůsobilo na chápání práv, svobod i vzdělání v Americe a následně ve 20. století opět i v Evropě.
4. Komenského všenápravný program se stal na některých českých univerzitách inspirací pro didakticko-občanské iniciativy, např. Masaryk 2020 (Hradec Králové,Ústí nad Labem).
5. Komenského kritika machiavelismu inspiruje k rozvíjení náboženských, didaktických a společenských aktivit. Stát do nich nesmí zasahovat. Má pouze vytvářet vhodné podmínky pro jejich pěstování vytvářením míru regionálního i všesvětového.
6. Všenápravné náboženské snahy se mají odehrávat v duchu vzájemné konfesní tolerance a nenásilné spolupráce. Každá z církevních jednot má o to usilovat v rámci svých jednotlivých sborů, farností, kongregací. Proto v nizozemském exilu Komenský vydává Zpěvník, Bibli (Manuálník, tj. zkrácenou verzi Bible), Bratrskou konfesi. Nechce zrušit konfese mocenským příkazem a vytvořit tak politickým diktátem jednu konfesi ekumenickou. Na rozdíl od některých dnešních ekumeniků tak naivní není, šlo by totiž jen o formální sjednocení. Proto vyzývá k nenásilnému provozování spirituálního života, k tolerování druhých. Žije vizí, která překračuje potupné podmínky míru Vestfálského (1648) a podivuhodně souznívá se společenskými podmínkami a deklaracemi Nové Anglie (Mayflawerská dohoda 1620; Massachusetts 1648 aj.), z níž kdysi dostal pozvání k uskutečňování všenápravných programů.
Z lavic do života
Občanská iniciativa SPOLU a uherskobrodská kavárna Cafe Club připravily ve spolupráci s Muzeem J. A. Komenského v Uherském Brodě v rámci Dnů Komenského komponovaný program nazvaný Z lavic do života věnovaný problematice vzdělávání a potřebě jeho transformace, která by měla reagovat na radikální změny ve společnosti za posledních třicet let.
Příkladem aktivit, které nabízejí žákům a studentům široký prostor pro uplatnění znalostí v praxi, týmovou spolupráci, rozvoj demokratického a kritického myšlení i mediální gramotnosti, jsou celorepublikové a mezinárodní projekty, do nichž se pod vedením učitelů úspěšně zapojilo již mnoho škol v našem městě a regionu. Vážíme si toho, že nám spoluautoři a aktéři těchto projektů ochotně vyšli vstříc a připravili pro návštěvníky večera pět podnětných a inspirativních prezentací. V úvodu vystoupil v roli J. A. Komenského Bronislav Haluza, externí spolupracovník uherskobrodského muzea, který v několika vstupech obohatil program přednesem stále aktuálních myšlenek J. A. Komenského.
Marcel Mahdal, učitel Jazykového gymnázia Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě a spoluzakladatel spolku PANT zaměřeného na důležitost výuky moderních dějin a Lenka Ertlová z Gymnázia J. A. Komenského (GJAK) v Uherském Brodě prezentovali v rámci vzdělávacího programu USC Shoah Foundation IWalk projekt Deportační středisko v Uherském Brodě, který získal druhé místo a cenu odborné poroty Eduína 2017 v celostátní soutěži organizované společností EDUin vyhledávající a podporující inovace ve vzdělávání. Studenti provázeli zájemce z řad veřejnosti vytipovanými místy v centru města spjatými s rasovou perzekucí židovských obyvatel během druhé světové války, mluvili o jejich pohnuté historii a prostřednictvím videonahrávek z tabletů umožnili účastníkům komentované procházky sledovat výpovědi přeživších pamětníků.
Jana Řehořová (GJAK), která se dlouhodobě věnuje projektům v rámci programů E-Twinning, Comenius a MUN (Modelové konference OSN), prezentovala aktivity zaměřené na výchovu k evropanství, kosmopolitismu a demokratickému dialogu a promítla nám zajímavá videa ze vzájemných multikulturních setkání a diskuzí MUN. Milena Šišáková (GJAK) nazvala svou prezentaci Efektivní využití volného času. Úspěšně motivovala své studenty, aby se zapojili do prestižního a časově velmi náročného vzdělávacího programu DofE (Cena vévody z Edinburgu). Podporuje mladé lidi v osobním rozvoji a umožňuje jim ověřit si své schopnosti a dovednosti ve čtyřech provázaných oblastech (při rozvoj talentu, ve sportu, dobrovolnictví a na dobrodružné expedici), v nichž si sami zvolí aktivity, kterým se věnují pravidelně několik hodin týdně.
Následováníhodné projekty vypracované pod vedením Jitky Hudečkové ze ZŠ Mariánské náměstí v Uherském Brodě žáky 9. třídy v rámci programu Jeden svět (Člověk v tísni) se věnují příběhům bezpráví, jehož oběťmi se stali v době komunistické totality lidé z našeho města a okolí. Na základě rozhovorů s pamětníky a jejich potomky připravili žáci scénáře k videodokumentům, které sami natočili. Na ZŠ Josefa Bublíka v Bánově žáci pod vedením Vlastimila Ondry velmi úspěšně rozvíjejí nejen folklorní projekty, ale podařilo se jim od r. 2011, kdy založili filmový kroužek, čtyřikrát vyhrát národní finále soutěže KWN Panasonic a postoupit do celosvětového kola (2014) v New Yorku a v Tokiu (2017). Žáci sledovali informace a zprávy na sociálních sítích a v médiích, diskutovali o nich s vedoucím projektu a film, který se stal výsledkem jejich práce, nazvali výmluvně Proti násilí.
Program večera posluchače velmi zaujal, jak vyplynulo z následné diskuze. Ocenili náročnou práci učitelů a jejich snahu o nový přístup ke vzdělávání, které by se mělo stát prioritou nejen pedagogické veřejnosti, ale i politiků.
P. S. Komenského přání „Ať mír dál zůstává s touto krajinou“ se v roce 1989 přerodilo do písňové modlitby, která se v podání Marty Kubišové stala téměř hymnou sametové revoluce. Masarykovo přesvědčení o inspirující síle Komenského díla se tak objevilo i na počátku postkomunistického období naší společnosti a může nás provázet i naší neklidnou dobou.