Číslo
Snášela trpně osud vdovy,
když muž jí pad,
památkou na svaly, lásku co dávaly,
památkou na svaly, chleba co dávaly,
po sobě zanechal jediné dědictví:
děti a hlad.
Poz tupého doupěte chvátala
k nervózním prahům bohatých,
pokorně k nim se schylovala,
aby své ranní zoufalé poselství
za peníz bídy odevzdala:
noviny, černá smuteční parte
tisíců, tisíců zabitých.
Mrtvého muže v nesmírné šachtě
nakonec ztratila.
Památkou děti a ještě sen,
sen netrpělivý živila:
Až zavolá den, by radosti světa
groš dala vdovin,
naposled roznesla černá parte
smutečních novin:
– Dnes umřela světová válka!
Jindřich Hořejší (Den a noc)