o aktuální situaci ve Varnsdorfu s Miroslavem Brožem
Před devíti lety se ve Varnsdorfu konaly několikatisícové demonstrace proti Romům na tamější ubytovně. Mnohé mezitím našly bydlení na místním sídlišti Kovářská. Letos v listopadu je však začali majitelé bytů vystěhovávat i odtamtud. Miroslava Brože, který situaci průběžně sleduje a mj. spolupracuje i s evangelickým farářem pro menšiny Mikulášem Vymětalem, jsme požádali, aby aktuální problém vysvětlil v širších souvislostech.
Ve Varnsdorfu přišly o bydlení rodiny, které bydlely na sídlišti Kovářská. O kolik rodin, resp. dospělých a dětí asi jde?
Varnsdorfské mikrosídliště Kovářská je tvořeno čtyřmi panelovými domy, před časem tu bydlelo několik set lidí. Následně koupilo dva z paneláků město, v jednom z nich jsou městské byty, druhý prochází rekonstrukcí. Zbylé dva panelové domy jsou v majetku soukromé společnosti a ta své domy ve dvou vlnách vyprazdňuje – už během léta neprodloužila smlouvy dlužníkům, lidem, kteří měli nějaké nedoplatky. Smlouvy v jejích domech měli všichni jen na měsíc a každý měsíc byly o další měsíc prodlužovány. Teď na podzim, během nouzového stavu firma neprodloužila smlouvy zbytku nájemníků, jedná se asi o 58 lidí, rodiny s dětmi, většinou jde o děti.
K čemu tu došlo? Souvisí to nějak s protiromskými demonstracemi, které ve městě probíhaly v r. 2011?
Na konci roku 2011 proběhlo ve Varnsdorfu několik násilných protiromských demonstrací namířených proti ubytovnám. Romové ve Varnsdorfu tehdy ještě nebydleli na sídlišti Kovářská, ale hlavně ve dvou ubytovnách s extrémně vysokými nájmy a špatnými podmínkami k bydlení, jednu provozoval soukromý podnikatel a druhou město. Nedlouho po konci násilných demonstrací se ve městě objevili dva podnikatelé, kteří koupili Kovářskou a začali tam za ceny vyšší, než jsou ve Varnsdorfu běžné nájmy, pronajímat každému, kdo platil, i Romům. Romské rodiny následně opustily ubytovny a přestěhovaly se na Kovářskou. Neskutečně si polepšily – z jednopokojových „bytů“ ubytovny se společnou kuchyní a sociálním zařízením na chodbě – do panelákových bytů.
Ukázalo se však, že ostatní občané města tuto novou situaci nepřijímají. Romové najednou už nebydleli na ubytovnách, ale mezi ostatními, mimo jiné v těsném sousedství hezkých rodinných domků. Romští obyvatelé Kovářské začali být trnem v oku, vznikly proti nim petice a podobně. Následně město v Kovářské vyhlásilo bezdoplatkovou („bezdávkovou“) zónu – a bez možnosti pobírat některé dávky na bydlení se staly nájmy v Kovářské neudržitelné a majitelé domy prodali. Noví vlastníci nechtějí už byty údajně dál pronajímat, nájemníci musí odejít.
Pro lidi z evangelického prostředí může být zajímavé, že rodiny, které teď ztratily bydlení, stály u zrodu úspěšného projektu Krabice od bot. První krabice vezl na Vánoce 2011 evangelický farář Mikuláš Vymětal s aktivisty sdružení Konexe právě pro děti z varnsdorfských ubytoven, které byly během léta cílem protiromských pochodů. Příští rok přibyly další krabice pro chudé děti a projekt rostl a rostl, až do současné podoby.
Dá se říci, že primárním impulsem není v tomto případě byznys s chudobou, ale nepřijetí ze strany místních?
Jde o propojené nádoby. Romové, obzvláště romské rodiny s dětmi, téměř nemají možnost pronajmout si byt na běžném trhu s bydlením. Romské rodině s dětmi prostě téměř nikdo běžný byt a za běžnou cenu nepronajme. Bydlet ale někde potřebují. Kde je poptávka, přijde i nabídka. Existují podnikatelé, kteří pronajímají bydlení i Romům, ale říkají si za to o vysoké ceny, protože vědí, že Romové bydlet potřebují. Kdyby Romové mohli bydlet jinde, v běžném bydlení, nešli by bydlet k obchodníkům s chudobou, třeba na plesnivou ubytovnu, kde se za kobku bez koupelny a kuchyně platí dvacet tisíc.
Jak se situace vyvinula v posledních dnech?
Pro různé rodiny z Kovářské různě. „Nejschopnější rodina“, jejíž babička je z celé komunity vystěhovávaných nejobratnější v jednání s úřady a která dokázala našetřit trochu peněz, získala slušné bydlení v nedaleké Krásné Lípě. Pro ostatní rodiny město znovu otevře svou ubytovnu, ze které tyto rodiny před lety utekly do panelových domů v Kovářské. Kruh se uzavírá.
Má situace nějaké řešení v dlouhodobější perspektivě?
Ubytování rodin na městské ubytovně je líčeno, jako dočasné řešení. Tomu osobně příliš nevěřím, obávám se, že pro některé rodiny to bude konečná stanice, velký sestup dolů v jejich životní situaci. Je asi jisté, že na ubytovně všechny rodiny přečkají zimu, doufejme, že se některé na jaře podaří uniknout.