Módní trendy patří k hluboce uložené vrstvě lidství. Proto se netýkají jen šatstva, automobilismu nebo architektury. Módě podléhají i orchidejáři. Typické módní vlny se týkaly velikosti a barvy květů. Za určitý typ vyšlechtěného hybridu jste mohli např. v sedmdesátých letech minulého století zaplatit tolik, co za nové auto, kdežto botanické druhy byly pro svou nenápadnost určeny k přežívání na okraji společnosti. Naštěstí tato doba pominula. Jsme šťastní, protože krásné hybridy let sedmdesátých dnes dostaneme v Tescu za 135 Kč. Naopak botanické druhy se cení mnohem více a za některé střevíčníky zaplatíte 10 tisíc eur, jen to fikne. Jak dlouho taková rostlina vydrží doma u šťastného nadšence, je samozřejmě věc vedlejší a okrajová.
Dobře, jde o květy, to můžeme logiku módy pochopit. Stejně jako v případě kalhot zvonových – při chůzi vyloženě sužují své nositele, a to nejen tím, že dotyčný téměř zakopává o vlnící se kusy látky přespočetné – nebo když si někteří lidé v zimě vezmou oblíbený černý křivák a pod něj si nedají už nic teplého, aby nepoškodili výsledný efekt, a k tomu přiberou dlouhé černé špičaté boty-lakýrky, protože jsou „gotik“, bez ohledu na venkovních –20 °C. I tak náročná může být totalita módy. Člověk je schopen obětí. I tento požadavek oběti dobře chápeme, oběť je hluboce zakódovaná v lidské přirozenosti. Trápit sebe i ostatní dává smysl.
Jaké módní trendy sužují však dnes orchideje? Jsou to plastové květináče. Orchidejáři jsou jimi posedlí. Je to lehké, průhledné – prý mohou kořeny fotosyntetizovat, člověk vidí jejich stav a může upravovat zálivku. Navíc se to někomu i líbí, průhledný plast nebije do očí. Dnes prostě frčí plast a člověk si výhody vždycky obhájí. Téměř se chce říci, že to nemá chybu. Jenže všechny staré botanické zahrady mají své staré sbírky orchidejí v perforované keramice. Takovou samozřejmě dnes nikde nekoupíte (není poptávka), a tak si ji nemůžete ani vyzkoušet. Navíc každý řekne – to je překonané. Keramika je těžká, kořeny se na ni přisají, kytka se nedá přesazovat.
Já však pravím vám, keramika dýchá! Zkuste rozdýchat plast! Pokolení bláznů, zahleděné do zapařených řešení! Zasvítí-li na plast slunce, vznikne prostředí, které nechci popisovat. Neglazovaná keramika propouští vzduch i vlhkost tam i ven, a světě div se – prostředí pro kořeny je přirozeně chladnější. To zapařený substrát v plastu může mít i kolem 50 °C. A tak jsem oslovil keramičku a začal proti celému zbytku světa pěstovat orchideje v perforovaných neglazovaných keramických květináčích. Rostliny ožily a rozkvetly novou krásou. Možná spustím novou módu. Obětovat budete jen závislost na plastu. A navíc zjistíte, že pravá oběť umožní vanutí vzducha.
(Věnováno Petru Wagnerovi k narozeninám)