Prolité víno

Číslo

Už dávno (nemohu však říct
kde, pod kterouže oblohou),
jsem v oceán, bych uctil Nic,
vlil kapku vína nemnohou.

Kdo chtěl zmar kapky překvostné?
To osud mne chtěl ponoukat?
Či moje srdce starostné
v tom víně krev svou zřelo snad?

Už po lehounkém zapýření
své průsvitnosti každodenní
zas nabyl čistý oceán.

Je víno pryč, proud opilý…
Já v hloubky v hořký vzdušný van
zřel trysknout tajné profily…

Paul Valéry (přel. Josef Palivec)