Lidský život je nekončícím řetězcem rozhodnutí. Od rána do večera jsme stavěni před větší či menší dilemata. Máme jít dnes do práce pěšky, nebo raději jet na kole? Posnídáme čaj, džus, nebo kávu? Zajdeme večer do kina, nebo si raději budeme hrát s dětmi? A samozřejmě, tu a tam se před námi – jako neobejitelná překážka – objeví také nějaká ta volba zásadní, nesoucí s sebou podstatné následky. Poměrně často se pak navíc v našich volbách zdá, že není jiné cesty, nežli vybrat z dvojice protichůdných a navzájem se vylučujících možností. Levice, nebo pravice? Svoboda, nebo poslušnost? Vegan, nebo masožrout? Dobře, nebo špatně?
Slovo lépe je jako paleta barev vpuštěná do tohoto stroze černobílého obrazu. Naznačuje, že v lidském rozhodování před námi obvykle není pouze dvojice nesmiřitelných možností. Často je možné se rozhodnout správně, ale také ještě lépe. A ještě lépe. Přísní soudci to neradi slyší, ale život bývá pestřejší a nabízí mnoho složitějších křižovatek, nežli pouhé ypsilony. Biblické texty tuto pestrost zachycují. Stačí si vzpomenout na apoštola Pavla a jeho úvahy nad manželstvím. V očekávání brzkého příchodu Krista se mohlo zdát, že zavazovat se manželským slibem je zbytečné a křesťané by to mohli odmítnout. Ani Pavel sám nevypadá ve svých listech jako kdovíjaký fanoušek manželství. Přesto ale nakonec neodmítá sňatek a netvrdí, že nezadanost je pro křesťany ta jediná možná cesta životem. „Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já. Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí do manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.“ (1 Kor 7,8–9) „Ten, kdo se ožení se svou snoubenkou, jedná dobře, ale kdo se neožení, udělá lépe.“ (1 Kor 7,38) Lépe, to je východisko ze schematického obrazu světa a ochrana před nebezpečím nesmiřitelného zákonictví. „Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro.“ (Př 16,16) – To ale samozřejmě neznamená, že zlato a stříbro je špatné. I dobro má ve světě své stupně, lze po něm směřovat k Bohu jako po schodišti.
V Bibli nacházíme ale ještě jiné využití slova lépe. Objevuje se v textech, které chtějí čtenáře varovat před opravdu nebezpečnými skutky a postoji. V těchto výrocích je nám pomocí stupňování vysvětleno, jak vážné nebezpečí člověku hrozí. A jsou to výroky, které by nás skutečně neměly nechat klidnými: „Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji. Lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného.“ (Mk 9,43)
V závěru připomeňme: lépe nás může vyvádět z příliš schematického duálního pojetí světa, ale nemělo by se nám proměnit v nástroj bezbřehé relativizace. Jsou chvíle, kdy není na místě kličkovat a vymýšlet rafinované úskoky. „Vaše slovo buď ano, ano – ne, ne. Co je nad to, je ze zlého. (Mt 5,37) „Vaše ano ať je vždy ano a ne ať je ne, abyste nepropadli soudu.“ (Jk 5,12) Proto bedlivě rozvažujme, kde a v čem bude pro nás lépe.