Nevyprávěný příběh nově zvoleného papeže Roberta Prevosta – Lva XIV
Mladý muž, který v roce 1975 učinil vzácné rozhodnutí a odmítl studium práv na Harvardu, aby mohl sloužit v nejchudších vesnicích Peru, se stal 267. papežem.
V roce 1975 byl Robert Prevost na vrcholu sil. Učil matematiku v Chicagu a byl přijat ke studiu práv na Harvardu. Byl zbožným katolíkem. Měl všechno, o čem může mladý muž snít. Pak však učinil rozhodnutí, které nikdo nečekal. Řekl Harvardu ne. Řekl ne budoucnosti s platem s pěti nulami. Řekl ne slávě. Řekl ne pohodlí. A řekl ano něčemu, co se odváží zvolit jen málokdo: životu v naprosté oddanosti. Připojil se k misionářské skupině a přestěhoval se do Peru. Ne do měst. Ne na turistická místa. Ale do nejodlehlejších vesnic, kde děti umírají na léčitelné nemoci a rodiny chodí kilometry pro čistou vodu, protože tam žádná tekoucí voda není. Nebyly tam silnice. Nebylo wi-fi. Jen hory, ticho a chudoba. Ale on to přijal, jako by to byl jeho domov.
Robert se stal jedním z tamních obyvatel: Naučil se kečuánštinu, posvátný jazyk Inků. Pěšky nosil denně jídlo. Spal na hliněných podlahách vedle vesničanů. Modlil se pod hvězdami.
Když zrovna nestavěl přístřešky, učil bosé děti pod rozbitými střechami matematiku. Když zrovna neučil, vozil nemocné na oslu, aby vyhledali pomoc. Když neléčil, naslouchal – opravdu naslouchal příběhům, které nikdo jiný nechtěl slyšet.
Zatímco jeho přátelé doma se stali právníky a lékaři, on se stal něčím úplně jiným. Stal se pastýřem, bratrem i tichým bojovníkem víry.
Jeho legenda pomalu rostla. I když jeho činy nebyly zveřejňovány, jejich ozvěna se nesla Andami. Biskupové si jich všimli. Kněží si toho všimli. A nakonec si toho všiml i Vatikán.
Povolali ho, aby vedl celý svůj augustiniánský řád. Po službě v jedné vesnici se stal představeným 2800 bratrům ve více než 40 zemích. Stále nosil stejné sandály a stále chodil s chudými. Odmítal luxus.
Pak přišla výzva, která všechno změnila. Řím ho chtěl mít blíž. V roce 2020 byl jmenován arcibiskupem a pověřen dohledem nad biskupy po celém světě. Robert se nikdy neřídil tradicí pro tradici. Nebyl zběhlý jen v latině nebo kanonickém právu. Byl zběhlý v soucitu, pokoře, naslouchání. Byl přítomen.
Vatikán v něm neviděl jen kněze – viděl vůdce s duší. Papež František to 30. září 2023 oznámil oficiálně: Robert Prevost byl jmenován kardinálem – jen jeden stupeň pod papežem. A pak, v roce 2025, se psaly dějiny: poprvé byl na papeže katolické církve povýšen Američan, bývalý učitel matematiky, misionář zapomenutých…!
Svět je posedlý mocí. Ale nový papež dokazuje, že tituly bez služby nic neznamenají, znalosti bez lásky jsou k ničemu, tak jako víra bez oběti.
Robert odmítl svět. A změnil ho.
Podle článku Maria Parrota v Brussel Diplomantic Habemus Papam! upravila Daniela Bísková