Případ Hlaváč

Číslo

V tomto čísle chybí rubrika Dokumenty totality, kterou jste si možná oblíbili a jejíž pokračování s napětím očekáváte. Na její pokračování si však zřejmě ještě budete muset nějaký čas počkat, dokud nebude odtajněna řada dokumentů, které nám zřetelněji objasni pozadí církevní politiky (ať už ze strany státních orgánů, státní bezpečnosti či představitelů církví a nejrůznějších institucí s církvemi spjatých – KMK, ERC, Pacem in terris apod.).

Dnes tedy nabízíme nahlédnout do jednoho osobního archívu duchovního ČCE Pavla Hlaváče, obohaceného o kádrový spis (nebo možná spíše jeho část), který mu byl vydán ONV Chrudim.

Pokusil jsem se vybírat z těchto dokumentů tak, aby podaly ucelený obraz, jenž nevyžaduje zvláštního komentáře.

Jan Svoboda

 

Zpráva ředitelky ZDŠ Proseč u Skutče odboru školství ONV

Pan Hlaváč, evang. farář, se zúčastnil v lednu třídní schůzky rodičů ve třídě V. A, VII. A, jeho manželka v VI. A třídě. Oba na úvodní přednášce s. učitelů o negativ. vlivu náboženské výchovy v rodině na harmonický rozvoj a charakter dítěte v diskusi vyjádřili své názory k této problematice.

Dle ústního a písemného sdělení s. uč. R. Hromádkové pan Hlaváč prohlásil, že nevychovává děti k žádnému tmářství a domnívá se, že všechny zmatky v hlavách dětí dělá škola…

(1973)

Posudek na P. Hlaváče vypracovaný pro TPVC Vč KNV Hradec Králově

Pavel Hlaváč, nar. 1. 5. 1939 v Kutné Hoře působí na okrese Chrudim jako duchovní církve ČCE, sboru v Proseči u Skutče od 15. 10. 1960. Jako duchovní je velice aktivní v práci ve sboru a uskutečnil několik rozsáhlejších církevních akcí, hlavně kolem oslav 190. výročí trvání sboru. Při těchto vzpomínkových oslavách hostovali ve sboru v Proseči celé pěvecké skupiny z různých míst v republice a řada kazatelů z jiných sborů a okresů. Rozsah těchto akcí byl kritizován místními veřejnými činiteli a proto OTPVC v Chrudimi byl nucen provést s jmenovaným pohovory, aby od akcí tak velkého rozsahu upustil… Při stejném pohovoru kritizoval OTPVC jeho nevhodné vystoupení na ateistické přednášce pořádané pro SRPŠ v místní ZDŠ. Na této přednášce nevystoupil v protiargumentaci nikdo z přítomných rodičů a podle vlastních slov Hlaváče považoval za nutné vystoupit on a obrátil se k přítomným asi v tomto smyslu: „Vy nemáte k těmto nechutnostem co říct?“. Na dotaz, co tímto svým výrokem myslel, odpověděl, že se příčilo jeho křesťanské mysli to, že v této přednášce byly spojovány koncentrační tábory se samotným křesťanstvím…

…Při přijetí duchovních této církve místopředsedou ONV s. Staňkem dne 16. května 1973 vystoupil farář Hlaváč s takovýmito požadavky: požadoval přehodnocení působení v ideologické sféře a provádění ateistické propagandy. Vyjádřil se tak, že nevidí účel v pořádání podobných přijetí duchovních až do doby, dokud nedojde k žádanému přehodnocení a vytvoření potřebného prostoru pro činnost církve. Tato přijetí nemají podle jeho mínění žádný smysl, protože nejsou problémy takového rázu, o kterých bychom se mohli v současné době dohodnout…

OTPVC: Pavel Křivský (3. 12. 1973)

Posudek na P. Hlaváče pro TPVC Vč KNV Hradec Králové

…Počátkem června 1975 opět nastoupil do pracovní činnosti (po prodělané žloutence – pozn. red.) a již na první pastorální konferenci dne 13. června 1975 v Proseči vystoupil následující způsobem: v úvodu přečetl krátký text z bible za který pak navázal ve vlastním proslovu. Mj. uvádí: „…v citované části bible končí apoštol tvrdými slovy k spolubratřím, kárajíc jejich nejednotnost. Takováto slova jsou nutná i nyní v současné církvi, i když u nás, zvláště v našem seniorátě si to nedovedu představit. Naše vztahy jsou narušeny zevnitř a soustavně narušovány zvenčí. Chybí nám přístav. Zvykli jsme si, místo na volnou hladinu s větrem, na rybářské zátoky, kde je zkažený vzduch a po hladině plovou leklé ryby. Našim schůzkám chybí náležitost volnosti.“ V úvodem citované části bible říká apoštol: „…po mém odchodu se na tělo církve vrhnou hltaví vlci.“ Farář Hlaváč dodává: „Náš vztah k těmto hltavým vlkům je takový, že ho nejlépe dokumentují tím, když o něm zde nebudu vůbec mluvit. “

Hlavním povahovým rysem jmenovaného je zvýšená urážlivost. Při jednáních s OTPVC je otevřený a činí dojem jakéhosi tribuna církve. Během nemoci se u něho často scházeli okolní duchovní – příslušníci nové orientace (Pivoňka, Plecháček, Keller, Bísek).

TPVC: Vladimír Soukal (10. 7. 1975)

 

ONV – Chrudim Dne 5. 1. 1976

C. j. 1/Sk1/76

Věc: zastavení výplaty hodnostního přídavku.

Pan Pavel Hlaváč

duchovní správce CČBE Proseč u Sk.

Pro nevhodné jednání při výkonu duchovenské činnosti zastavuje Vám odbor kultury ONV v Chrudimi výplatu hodnostního přídavku I. stupně ve výši 200 Kčs měsíčně s platností od 1. 2. 1976 do odvolání.

Ostatní Vaše požitky zůstávají nezměněny.

Opisem na vědomí: Tajemník pro věci církevní

Odbor kultury ONV Chrudim

Vč KNV Hradec Králové razítko, nečit. podpis

 

Zápis z jednání s duchovním církve ČBE P. Hlaváčem

21. února 1975 se při příležitosti přijetí duchovních představiteli ONV konalo zároveň obnovení slibu věrnosti republice… Duchovní Hlaváč byl sice v této době nemocen, ale nemoc mu nezabránila ani v pohybu ani ve styku s lidmi… Ke slibu se nedostavil ani se telefonicky, písemně nebo jinak neomluvil.

Protože duchovní Hlaváč zůstal jediným duchovním okresu, u kterého nebyl slib obnoven, byl písemně pozván ke složení slibu na den 27. 1. 1976.

V uvedený den se dostavil na ONV, nejprve na OK k OT PVC…

Ke složení slibu uvedl: „Text slibu se nezměnil, já myslím, že můj podpis z r. 1965 platí, vy mi chcete namluvit, že je to neplatný dokument. Obnovování slibu se na jiných okresech nedělá. Je to fraška.“…

K porovnání s tímto postojem bych chtěl uvést, že při obnovování slibů v loňském roce duchovní církve ČBE prohlásila doslova: „Jsem ráda, že mohu slib věrnosti republice obnovit, s obsahem slibu plně souhlasím.“

Podobné stanovisko zaujala otevřeně celá řada dalších duchovních.

TPVC: Vladimír Soukal (1976)

 

Dopis P. Hlaváče Synodní radě ČCE

Vážení bratří,

…Při jednání s OCT (je jím mladý člověk okolo 30 roků) ztrácím svoji lidskou důstojnost pro jediný důvod, abych totiž mohl ještě alespoň další den, snad týden, nebo měsíc, být dále kazatelem svého sboru se státním souhlasem. Je to velmi obtížné a zatěžuji si svědomí. Nejde však jen o OCT, ale mám dojem, že takřka všichni zástupci státní správy, s nimiž přicházím do styku, mě provokují. Provokují hrubě i jemně, každým svým slovem, poznámkou, gestem, Provokují a promyšleně očekávají chvíli, kdy člověku povolí napjaté nervy a oni budou mít výmluvu pro svůj postih, který je stejně již připraven. Jim nezáleží na ničem jiném, než na tom, aby samotná církev pro prokazatelně nevhodné jednání dotyčného duchovního, přijala jejich „nezbytné opatření“, které si duchovní zavinil přece sám….

(28.–29. 1. 1976)

 

Na jaře 1977 podepsal P. Hlaváč Chartu 77 a později pak tzv. Dopis jednatřiceti, ve kterém 31 bratří a sester naší církve upozornilo státní orgány na porušování náboženské svobody v naší zemi.

Dne 10. 10. 1977 odesílá synodní rada P. Hlaváčovi rozhodnutí o udělení důtky s výstrahou.

 

Dopis P. Hlaváče OTC v Chrudimi

Vážený pane tajemníku,

Váš dopis ze dne 1. 6. 1978, v němž mi sdělujete, že mi odbor kultury ONV obnovuje výplatu hodnostního přídavku, mě zarmoutil stejně tak, jako Váš dopis ze dne 5. 1. 1976, v němž jste mi sdělil, že mi tentýž odbor výplatu hodnostního přídavku ve výši 200 Kčs měsíčně zastavuje.

Můj zármutek je jistě subjektivní záležitost, neboť vyrůstá z mé zvídavosti, proč se obojí stalo. Tehdy, ani později, mi nebyly sděleny žádné věcné důvody, pro něž bylo mé jednání při výkonu duchovenské činnosti posuzováno jako nevhodné a nyní zase nevím, co jsem provedl, že se mé jednání vhodným stalo. Já si nejsem vědom ani jednoho ani druhého.

Jestliže mohu chápat nejnovější rozhodnutí jako nápravu bezpráví…, pak bych Vás chtěl požádat, abyste se zasadil o stejnou nápravu také u br. faráře B. Pivoňky z našeho okresu a můžete-li, také u bratří M. Plecháčka a ing. T. Bíska z našeho kraje…

…jsem rád, že byl dán, zatím alespoň v jednom případě, průchod spravedlnosti. Oněch 200 Kčs budu spravedlivě a rovným dílem rozdělovat mezi své bratry, do té doby, než i jim bude vráceno, co jim patří….

(9. 6. 1978)

 

Prohlášení P. Hlaváče zaslané na KNV v Hradci Králové

V roce 1975 jsem se rozhodl ke studiu teologie. Na přijetí na KF jsem čekal jeden rok jako dělník. Na fakultě jsem čerpal vědění i orientaci pro svou nadcházející službu v církvi i ve společnosti. Pod vlivem tehdejší pražské teologie, zvláště pak její Nové orientace jsem získával pozitivní vztah k socialismu. Br. děkan J. L. Hromádka hovořil tehdy o společném domě, který zabydlí ve vzájemném respektu a spolupráci jak komunisté, tak demokraté, jak věřící, tak nevěřící. Podobné dnes hovoří o celosvětovém domě M. S. Gorbačov. V době rekonvalescence po těžkém úrazu na vojně jsem v roce 1965 na ONV v Praze 9 skládal slib věrnosti v přátelském a otevřeném rozhovoru, vedeném v demokratickém duchu. Bylo mi umožněno kázat nejprve v obvodu pražského seniorátu a později pracovat jako vikáři ve sborech v Nepomuku a v Proseči.

…Věrnost republice znamená ne slepou poslušnost, nýbrž občanskou odpovědnost, nikoli jednání ve strachu a servilitě, ale v pravé bázni a respektu i v zápase za dodržování zákonů. Práce a úsilí sloužící blahu lidu pro mne znamená kázat evangelium a vést život v následování Ježíše Krista, který za to byl ukřižován, ale třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa a přijde soudit živé i mrtvé.

Tak jsem tomu rozuměl v roce 1965 i v roce 1976, kdy jsem byl podrobován nedůstojnému „obnovování slibu“ na ONV v Chrudimi, kde místo přátelského rozhovoru v demokratickém duchu mi bylo vyhrožováno, byl jsem zastrašován a skutečnosti, že mám 5 dětí bylo použito k vydírání.

Na linii téže křesťanské a občanské odpovědnosti jsem v roce 1977 podepsal i manifest Charta 77. Svůj podpis neodvolám, ať již zůstanu farářem nebo ne. Zatím jsem zůstal jedním z mála signatářů z řad duchovních, kterým státní souhlas odebrán nebyl, což kvituji s povděkem. Před nedávnem v roce 1986 mi byl dokonce od KNV v Hradci Králové udělen souhlas pro volbu za faráře v Proseči. Jako farář vidím těžiště své práce v církvi, ale vítám a podporuji každou iniciativu, která nepropaguje násilí nebo lež, každou iniciativu, která přispívá k větší pravdivosti, svobodě, demokracii, spolupráci a míru v naší republice i ve světě…

…Ve víře a v naději, že pravda vítězi, i když na čas poražena bývá.

V Proseči dne

29. prosince 1988