Recenze divadelní adaptace knihy Europeana
Když se mě můj kamarád zeptal, jak se mi tohle představení líbilo, řekla jsem, že ne. Byl překvapený, protože Europeana se objevuje v nominacích na divadelní ceny a její autor dokonce zvítězil v roce 2001 v anketě Lidových novin o knihu roku.
Vlastně na tom jevišti všechno skvěle funguje. Scéna – jakási zasedačka s velkým stolem – i kostýmy kancelářských myší opravdu dokreslují stísněnost, příhodnou právě pro dvacáté století. Použita je různorodá muzika, Óda na radost, Beatles, Marlene Dittrich, která líbivě doplňuje dění na pódiu. Hercům není co vytknout, jsou hraví, přesvědčiví, skvělí baviči. Publikum burácí smíchy a hra sklízí bouřlivý potlesk.
Mikulášek zde použil podobná schémata jako v Gottlandu, například scény s davovou recitací či zpěvem. Působí to, člověk má pocit, že se přenáší v čase, a zároveň vnímá absurdnost té které epochy. Režisér pracuje s pocity – ale bohužel zde zachycuje hlavně tu první signální, sexuální scény přehluší v podstatě všechno ostatní.
Problém vidím v tom, že vše je až moc na efekt. V jednu chvíli se mluví o holocaustu a ani ne za pět minut se všichni smějí tomu, jaké se nosily podprsenky. Kopulující páry a lidé pářící se s knihami jsou jedním z nejčastějších „odlehčení“ děje.
Jedná se vlastně o dobře poskládaný sled skečů a scén, který má lidi pobavit. Celé je to plné velkých zkratek, pokud zazní nějaká zajímavá a podstatná myšlenka, tak rychle pryč, aby se divák náhodou nezamyslel. Hra mi připomíná dnešní zprávy, řádění extrémistů a vedle toho roztomilá zvířátka ze zoo. Všichni se smáli, ale mně to přišlo smutné. V podtitulu Ouředníkovy knihy stojí „stručné dějiny dvacátého století“. Problém není ve stručnosti, ale v tom, že se jedná jen o jakýsi přehled zajímavostí.
V Redutě redukují dějiny dvacátého století na skeč. Není to pohled přímý a už vůbec ne hluboký. „Dějiny jsou věčný boj mezi pravdou a lží“ je jeden z bonmotů, kterých je hra Europeana plná. Já bych řekla, že víc než o pravdu a lež tu jde o zábavu, a výsledný dojem je, že dvacáté století bylo stoletím trapnosti. Což může být i pravda, ale je ale je trochu slabě podaná. Europeana
autor: Patrik Ouředník
dramatizace: Jan Mikulášek, Dora Viceníková
dramaturg: Dora Viceníková
režie: Jan Mikulášek
scéna a kostýmy: Marek Cpin
hudba: Jan Mikulášek
hrají: Dita Kaplanová, Zuzana Ščerbová, Marie Jansová, Ondřej Mikulášek, Václav Vašák, Jiří Vyorálek, Jan Hájek, Jiří Kniha
česká premiéra: 9. 6. 2011