Jako první příspěvek k tématu dialog abrahámovských náboženství v současnosti představujeme článek Saliha Yilmaze, generálního sekretáře a místopředsedy občanského sdružení Mozaiky o. s. Platform Dialog, které za jeden z hlavních bodů své činnosti pokládá právě setkávání lidí různého vyznání a opírá se přitom o islámskou tradici.
Ve světě, který se díky rozvoji komunikačních technologií podobá jedné velké vesnici, v době, kdy vedle sebe a pospolu žijí lidé rozdílných vyznání, je k mírumilovnému, bezpečnému a svobodnému soužití lidí třeba, aby členové všech náboženských tradic vstoupili do vzájemného dialogu. Dialog chápeme jako morální a humánní činnost, která umožní lidem, aby navzdory rozdílnostem hledali cestu k soužití, aby zmírnili útrapy a starosti jiných a aby žili v důstojných podmínkách. Dialog je příležitost hovořit o tom, co jsou problémy celého lidstva a co je nutné udělat pro společnou budoucnost v míru. Dnešní doba je dobou civilizace a vědy, světu vládnou argumenty a pozitivní akce. V tomto novém světě by neměl být prostor pro nepřátelství a konflikty, lidé musí hledat cesty, jak spolu v míru žít a sdílet vzájemně jednu planetu, jeden vzduch a atmosféru, umožnit, aby základní potřeby, jako právo na důstojný život, byly naplňovány v stále větší míře. K docílení výše zmíněného je dialog nezbytnou nutností.
Hans Küng jednou řekl: „Bez míru mezi národy není možné, aby lidstvo přežilo. Avšak mír mezi národy není možný bez míru mezi náboženstvími. A mezi náboženstvími není možné nastolit mír bez mezináboženského dialogu.“ Podobně smýšlí i Fethullah Gülen, který věří, že náboženství nejsou na straně násilí a teroru. Naopak. Náboženství podle něj spočívají na základech lásky, odpuštění, slitování a tolerance. Gülen se snaží přesvědčit svět, že podstata všech náboženství je stejná, a tím pádem je možné odložit historické konflikty mezi nimi. Snaží se dokázat, že vstřícným dialogem je možné válkami a konflikty utrápený svět přivést k lepší, mírumilovnější a klidnější budoucnosti. Mozaiky o. s. Platform Dialog, které se nechalo inspirovat myšlenkami tohoto muže, již po 10 let nabízí představitelům rozdílných přesvědčení a tradic místo u jednoho stolu a vzájemným pozitivním obohacováním se snaží budovat mosty mezi kulturami a náboženskými tradicemi. Fethullah Gülen se domnívá, že pomocí dialogu mezi představiteli různých tradic je možné docílit světového míru: „V současné době jsou islám a křesťanství dvě nejpočetnější náboženství. Početnou skupinu tvoří také následovatelé buddhismu a hinduismu. A ač se může zdát, že příslušníků židovské víry není tolik, je také velmi významná. Proto, aby se nám podařilo dosáhnout světové obnovy, míru a pokoje mezi těmito vírami, stojí před námi jako fakt úkol nalézt společné body a vést vzájemný dialog.“
V dnešní pluralistické době se zvláště ve státech západní Evropy, které nemají historickou zkušenost se soužitím lidí různých náboženských vyznání, pokouší o poklidné soužití s muslimy. V takové situaci má islám jedinečnou příležitost žít v pluralismu a zároveň v bratrském soužití s jinými náboženstvími. Navzdory obrazu, který se někteří snaží prosadit, je islám od prvních dní svého vzniku příkladem životního stylu, který je utvářen dialogem a tolerancí. Toto náboženství svou schopnost soužití se všemi bez rozdílu prokazuje už čtrnáct století. Fethullah Gülen na toto téma řekl: „Korán promlouvá ke všem lidem bez rozdílu. Islám nikdy nedělá rozdíly mezi lidmi. V každém ohledu je všeobjímající. V Koránu jasně stojí: ‚Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější – a Bůh je vševědoucí a dobře zpravený.‘ (súra 49 Komnaty, verš 13). Z toho vyplývá, že Vznešený Korán nám přikazuje, abychom zejména s lidem Knihy (tj. křesťany a židy – pozn. red.), ale i s představiteli jiných věr, utvářeli dialog.
Studujeme‑li podrobně pojetí člověka a vesmíru v islámu, zjistíme, že muslimové mají s jinými náboženskými tradicemi mnoho společného. Povinností každého muslima je také dbát, aby se zdaleka vyvaroval pochybného chování a zachovával dobré jméno islámu. Vždyť ignorovat lidi jiného vyznání, nerespektovat svobodu vyznání, podněcovat nenávist či neusilovat o mírumilovné soužití jsou věci, které se neslučují ani s islámem, ani s chápáním pojmu moderního člověka.
Fethullah Gülen, který říká, „stýská se mi po světě, kde se lidé navzájem milují, žijí v bratrském soužití, respektují a přijímají mezi sebe lidi jiné víry a vzájemně si rozumí,“ dodává, že náboženství v dnešní době nesmí být zdrojem konfliktu, ale prostředníkem v porozumění a kompromisu. „Přeji si, aby se představitelé všech vyznání na základě ideálu života v soužití vzájemně poznali, aby přehodnotili své názory o druhých, jsou‑li založeny na zkreslených či mylných informacích z historie, aby se vzájemně akceptovali a na základě toho vedli vzájemnou komunikaci,“ říká. Dospívá k zjištění, že ve světě je dialog nevyhnutelným procesem a lidé musejí najít způsob, jak si vzájemně pomáhat. Dialog tak vnímá jako jakýsi štít, který brání konfliktům mezi náboženstvími a civilizacemi, a proto zasvětil svůj život dialogu a jeho prosazování.
Na tomto základě se jménem Mozaiky o. s. Platform Dialog snažíme vzájemně seznamovat lidi z různých kultur a náboženství, vytvářet příležitosti pro jejich bližší poznání a vzájemné porozumění. Zároveň pořádáním konferencí, seminářů a panelových diskuzí vytváříme prostor pro diskuze na konkrétní aktuální témata. Na našich aktivitách se podílejí představitelé různých společenských kruhů (akademici, náboženští představitelé, politici, podnikatelé, umělci, novináři, studenti aj.), kteří nám pomáhají pozvednout dialog na globální úroveň. (www.platformdialog.czi)
Fethullah Gülen {je turecký islámský učenec, myslitel, intelektuál, aktivista, teolog, autor, básník a především obhájce vzdělání. Podporuje spolupráci civilizací vedoucí k mírovému soužití, vyzývá k dialogu mezi intelektem a náboženskou tradicí a rozhodně se staví proti všem formám násilí a zneužíváni víry k politickým a mocenským účelům. Vyšlo mu více než sedmdesát knih, mnoho časopiseckých článků a přepisů jeho kázání. Časopis Foreign Policyho v roce 2008 zahrnul mezi 100 nevýznamějších světových intelektuálů a magazín Time v roce 2013 mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. (www.fgulen.com)