Existuje nějaká hranice mezi tolerancí vůči sektám (jakožto projevu svobody přesvědčení) a odmítnutím sekt pro nebezpečí, které ohrožuje člověka?
Nemohu začít odpověď na tuto otázku jinak, než zmínkou o jednom soudním procesu.
Před časem došlo ke sporu dvou firem, které vyrábějí těstoviny. Jedna z nich totiž zveřejnila rozhlasovou reklamu, kde se ozývalo v pozadí propagace jejích výrobků typické kdákání slepice po snesení vajíčka. Druhá firma však podala žalobu k soudu v tom smyslu, že se jedná o podvod, jelikož tyto těstoviny se vyrábějí ze sušených vajec a kdákání slepice navozuje mylnou představu, že se jedná o vejce čerstvá.
Soud dal skutečně žalobě za pravdu, nařídil reklamu stáhnout a dotyčnou firmu odsoudil k velkým finančním pokutám za falešnou reklamu.
Tento případ se samozřejmě neodehrál v naší rodící se demokracii, ale v jedné západoevropské zemi s dobře fungujícím soudním systémem. Domnívám se, že právě tímto směrem by se měl vydat i náš právní systém, a to nejen v obchodních vztazích, ale i v poměru k nejrůznějším náboženským společnostem.
Ve svobodném státě totiž není možné zakázat prakticky žádnou náboženskou společnost, pokud vysloveně neporušuje zákony. Tak např. ani satanismus není ve vyspělých demokratických státech zakázaný a postihovány jsou jenom konkrétní činy jako vraždy, lidské oběti, mučení, zneužívání dětí apod. (Neříkám, zda je to dobré, ale je tomu tak.)
Mělo by však být možné zákonem nutit náboženské společnosti, aby odhalily, co jsou skutečně zač. A trestat či zakazovat jejich činnost v tom případě, že získávají své příznivce falešnými sliby, pod různými záminkami nebo zatajením svého pravého učení.
Nikdo nikomu např. nemůže ve svobodné společnosti zakázat klanět se fotografii korejského miliardáře. Když však jsem do této organizace pozván letákem o mírové práci studentů a zmanipulován k uctívání Sun Myung Moona, myslím si, že už se porušila míra toho, co lze ve slušné demokratické společnosti tolerovat.
Stejně tak, jako nemohu nikomu zakázat, aby se dal hypnotizovat, ale mohu postihovat lékaře, který pozve pacienta k pohovoru a pak ho hypnotizuje proti jeho vůli, měla by být možnost postihovat ty, kteří lákají lidi za pomoci nejrůznější falešné „reklamy“ – ať je to již příslib uzdravení, psychiatrické pomoci, společenství mladých lidí usilujících o lepší svět, či cokoliv jiného – a teprve později prozrazují své pravé cíle a praktiky.
Měli bychom být natolik tolerantní, že dopřejeme každému vyznávat jeho náboženství. Pokud však někdo není ochoten přistoupit na pravidla slušné hry a přiznat své skutečné cíle a záměry, překračuje sám hranici slušného demokratického partnerství. Považuji za nutné odhalit ho jako podvodníka, který se snaží uspět nekalým způsobem.
Otázky pro ThDr Tomáše Novotného na téma „sekty“ zasílejte redakci.