Adventní čas se může stát i příležitostí objevit, čím nás zrovna dnes zasahuje biblické poselství. Tomáše Bíska jsme se zeptali, jak lze také konfrontovat člověka s aktuálním významem Ježíšových slov, aby se nám dostala pod kůži.
Můžeš dát příklad, jak jsi „probouzel“ a provokoval skupinku střední generace, aby účastníci sami hovořili o podnětech z biblických textů?
Snad je to možno ukázat na příkladu, jak jsem se o to pokoušel. Předložím několik otázek textům ze 7. kapitoly Matoušova evangelia (poslední třetiny Kázání na hoře) a jako odpověď své parafrázování.
Jak je to s posuzováním druhých? (Mt 7,1–6)
Suďte, abyste předešli odsouzení. Suďte po svém a tak nedojdete soudu. Měřte svou měrou, abyste předešli naměřování někoho jiného, například Hospodina. On pak už nebude mít šanci. Však tak také „demokraticky“ mocní umlčují bezmocné.
Vyndej třísku z oka svého bratra, o své se nestarej. Řekněte bratru: „Vyjmu ti třísku.“ Trám ve svém oku však nevidíte. Jen si ho tam ponechej, může se ti to hodit jako výmluva, že nevidíš, když tě někdo osočí.
Psům dávejte jen to nejlepší. Bez obav také všechno házejte před svině. Jsou citlivé, nezašlapou to. Třeba si vás pak vezmou do party.
Jak je to s vyslyšením proseb? (Mt 7,7–12)
Ničeho se nedoprošujte; ani vám nikdo nic nedá. Nic nehledejte; vždyť stejně není, co najít. Netlučte na cizí dveře, každý je má pevně zavřené. Kdo neprosí, vyloučí tím, že by dostal to, co nechce. Prošením riskuješ, že tě druzí začnou s něčím otravovat. Kdo hledá, marně pátrá. Kdo netluče, nesouží se svou odděleností.
Synu dejte kámen, když prosí o chléb, a hada, když prosí o rybu. Jinak by podlehl dojmu, že snad žije v ráji. Vy, ač jste dobří, je tak připravíte na tvrdou realitu přísného a odmítavého Otce v nebesích.
Jednejte stejně odmítavě jako svět. Ať je zřejmé, jak se Písmo mýlí.
Jak je to s výrokem o dvou cestách? (Mt 7,13–14)
Najděte si širokou a pohodlnou cestu životem. Nestarejte se o varování a následky. Jděte s davem. Nedejte na vějičky nabídky těsné brány k životu. Kdo ví, zdali ji vůbec někdo kdy našel.
Jak je to s výrokem o stromu a ovoci? (Mt 7,15–20)
Naslouchejte atraktivním hlasům. Nabízejí skvělé ovoce. Neokrádají. To jsou jen pomluvy žárlivých, kteří rádi mluví o sklízení hroznů z trní a fíků z bodláčí. Kdo nabízí ovoce, je hoden pozornosti. Když se spletete, mohou za to spíše škarohlídi, kteří sami neumějí prodat své. Ty je potřeba umlčet. Kalí vodu dobrým kšeftům.
Jak je to s pravým učedníkem? (Mt 7,21–23)
Nestarejte se, co jste dělali a co děláte. Rovnou a bez obalu žádejte a volejte ke svému Pánu. On vás určitě nechá milostivě vejít do svého království. Nikdo přeci neumí činit jeho vůli, tak jakápak starost.
Mnozí to tak dělají a klidně mají za to, že jednají podle jeho pokynu. Nárokují si vymítání zlých duchů a předvádějí mocné činy. Však On vás všechny zná a jistě vás se slovy uznání přijme jako ty, kteří dobře pochopili, jak na to.
A co podobenství o dvou stavitelích? (Mt 7,24–28)
Nenechte si nabulíkovat, že je třeba ještě někoho poslouchat. Rozvaha jen zdržuje a nevyplácí se. Stavějte si svůj dům a hotovo. A když přijde příval a přiženou se vody, zvedne se vichřice a dům padne, tak co? Je to zcela normální. Přeci jste si jistě pro sebe dost nahrabali a můžete stavět znova. Jenom blázen zbytečně otálí a vybírá zdánlivě bezpečné anebo bezpečnější místo. Všechno je to dneska relativní. Když vám totiž starý dům nespadne, máte s tím starým, který se vám již dávno nelíbí, jen potíže. Od toho je přece pojišťovna. Oškubejte ji, však ona sama neusiluje o nic jiného, nežli oškubat zákazníky.
A jak bys takové poťouchlé převracení biblických textů uzavřel?
Třeba takhle: Když Ježíš domluvil, lidé si oddychli. Dobře mu rozuměli. Bylo to jasně „po jejich“. Byl jedním z nich.
Advent 2018