Číslo
Jen zem, již cítím pod chodidly,
zná kroky mé a ptáci lehčí jich
nit dálek přestřihují křídly
a žízeň světa zpívá ve větvích.
Prchaje, Bože, od tvé lásky
tvář nastavuji bičům větrným,
dny chudé vážu jako klásky
svěřené rukám neopatrným.
V krajinách, jež se k tobě znají,
vydals mě nepohodám napospas,
oděv můj deště prošívají,
střevíce v chůzi podrazil mi mráz
a hlava má si, teplý klíne,
jen ve vánicích odpočine.
František Hrubín (Země po polednách)