Bojovníci bojující proti zlu
(k televizním seriálům „Turtles“ a „He-Man“)
Želvománie zachvátila naše děti a seriál „He-Man“ nás zřejmě teprve čeká. Figurky He-Mana a jeho pomocníků je možno sehnat na našem trhu už dnes. Pokud nevíte, o co se jedná, zeptejte se dětí – rády vás poučí. Z německého evangelického časopisu Medien praktisch 4/91, který vydává Gemeinschaftswerk der Evangelischen Publizistik (GEP) ve Frankfurtu nad Mohanem, přetiskujeme úryvek z článku Sabine Kögel, která se zamýšlí nad příčinami úspěchu těchto seriálů a klade si zajímavou otázku, nakolik tyto seriály obsahují náboženský rozměr.
Želvy Donatello, Leonardo, Michelangelo a Raffaelo jsou patnácti až šestnáctileté želvy mužského pohlaví. Byly polidštény pomocí zvláštního mutačního želé a žijí v městské kanalizaci v New Yorku spolu s krysou – vůdcem. Krysa (friiska) je též mutant, původně Japonec Hamato Joši. Vyučil se v Japonsku válečným metodám, které využívají k boji světelně paprsky. Vinou svého žáka Trhače se stal obětí jedné intriky a byl vyhnán z vojenského útvaru Foot-Clan. Utekl do Ameriky, a protože měl málo peněz, žil v kanalizaci. Jeho jedinými kamarády se staly krysy a čtyři malé želvy. Jednoho dne našel tyto želvy v jakémsi želé, které vniklo do kanalizace. Želé způsobovalo mutace – každý získal tvar toho, s nímž se naposledy setkal. Tak malé želvy nabyly lidských rysů a z Hamata Jošiho se stala krysa. Joši Miska/ dal změněným želvám jména svých oblíbených malířů a vycvičil je v boji po způsobu bojovníků Ninja, aby mohli bojovat v ulicích New Yorku proti zlu.
Želvy mají různobarevné oční pásky. Jsou vyzbrojeny všelijakými zbraněmi, které nosí připnuté ke krunýři. Bojují společné s Třískou a atraktivní televizní reportérkou April O’Neil proti Trhačovi, který spolu s Krangem touží po ovládnutí světa. Krang je mozek bez těla z dimenze X. Jejich pomocníky jsou dva nosorožci Bebop a Rocksteady.
He-Man je rytíř Adam z Graceskullu. Přichází z minulosti, aby nás zachránil před zlem. Nepřítel – Kostlivec ho pronásleduje i do budoucnosti. He-Man mod magie bojuje proti silám temnot. Dobří bojují proti zlým. Boj není ukončen. To se dětem připomíná před každým novým dílem seriálu.
Seriály vyvolávají u dětí nadšení, u dospělých rozpaky. Pedagogové právem požadují, aby vysílání pro děti přinášelo příběhy diferencovanější, kde by role byly plastičtější. Hrdinové by se měli vyvíjet, což se v případě Turtles ani He-Mana neděje.
Děti v naší společnosti trpí pocitem bezmoci. Pořady jako Turtles a He-Man vycházejí vstříc jejich touze stát se silnými, velkými a mocnými. Děti se chtějí umět bránit, proto se rády se želvami identifikují. Želví hoši jsou osobnosti, které mají své charakterové zvláštnosti. Donatello je příkladem myslitele. Leonardo je horká hlava. Michelangelo je chladnokrevný, závislý na ženách a má rád pizzu. Raffaelo všechny rozesměje. Každé dítě má tak možnost zvolit si tu svou želvu a v jejích dobrodružstvích prožívat vlastní touhy a přání.
Větší potíže s identifikací mají děvčata, protože žádná z želv není dívkou. Také prince Adama, který se stává He-Manem díky svému zázračnému meči, přijímají spíše chlapci. He-Manova tělesná síla a magická schopnost působit na druhé fascinuje především mladíky, kteří mezi vrstevníky nemají dominantní postavení, a identifikací s He-manem se posilují. He-man jako imaginární průvodce může dětem pomoci unést těžké situace. Na otázku, kterou želvou by chtěli být, pětiletý chlapec řekne, že nejraději Michelangelem, protože má také rád pizzu. Někteří chtějí být Krangem – mozkem bez těla, protože je to nejmocnější postava celého příběhu. Chlapec, který fandí He-Manovi, řekl, že He-Man i Krang jsou stejné silní. Zřetelně magické síly obou figur hrají u dětí velkou roli.
Na stejnou otázku odpověděla pětiletá, že by byla ráda Donatellem nebo reportérkou April. Nejsou to sice postavy vybavené silou, ale vždy mají dobré nápady. Fascinovala ji chytrost stejné jako sna. Pro chlapce reportérka April nehraje skoro žádnou roli. Chlapci se zajímají o želví bojový tým a mohli by zcela přesně popsat želví zbraně.
Vztah želv k Třiskovi vidí děti jinak než dospělí. Na jednom shromáždění katechetického úřadu v Heilsbronnu definovali učitelé náboženství vztah mezi Třískou a želvami jako vztah mezi otcem a dětmi. Děti naproti tornu mluvily o tomto vztahu jako o vztahu zaměstnanců k šéfovi. Také Kranga označily za Trhačova šéfa, kdežto He-Man se Skeletorem pro ně prezentoval spíš rodinné prvky.
Jasné rozlišení dobra a zla – jak u Turtles, tak u He-Mana – vyhovuje vývojovému stupni dětí od čtyř do sedmi let. V této fázi vývoje si děti vytvářejí magický obraz světa a mají rády příběhy, které líčí moci dobra a zla zcela jednoznačným způsobem, přičemž příběh musí vždycky skončit dobře.
Opojení těmito seriály, zejména u nejmenších, je dáno také tím, že malé děti vyrůstají v prostředí, kde chybí mužské vzory. Naopak tam nechybí časté sledování televizních seriálů.
Asi poněkud překvapí, začneme-li v souvislosti s těmito seriály mluvit o náboženské symbolice. Nejde však o snahu svévolnou. Pojem a skutečnost symbolu nás vede k určitým objevům. Je mnoho rozličných definic pro jednotlivé pojmy náboženské symboliky, obzvláště pro pojmy jako je počátek, mýtus, znamení, podobenství, archetyp, pravzor. Abychom mohli pracovat s pojmy náboženské symboliky, musíme vyjít z následujících předpokladů: V centru symbolických zkušeností dnes nestojí symboly biblicko-křesťanské, ale směs vytvořená z různých subkultur, z náboženství dálného východu, symbolů osobních – a také přece jen z fragmentů symboliky křesťanské. Náboženské symboly, rozumíme-li jim jako obrazům a předmětům, ukazujícím přes sebe ke skryté a hlubší skutečnosti, oslovují celé lidstvo a zrcadlí základní lidské zkušenosti. K těmto základním lidským zkušenostem a potřebám patří mezi jiným touha po bezpečí, ochraně, síle, ocenění, moci štěstí, svobodě a spravedlnosti.
K bytí člověka ovšem náleží také tázání po tom, co ho přesahuje, hledání smyslu, dokonce i tázání po nejzazší hodnotě (Bohu). Teolog Paul liliích definuje náboženskost člověka jako „to, co se nás bezvýhradně týká“. V médiích, především v mnoha „rodinných seriálech“, máme co činit s náboženskost (vždy tam, kde se obohacují nebo probouzejí hluboko ležící potřeby a emoce diváků. Záleží na subjektivním pohledu každého pozorovatele, do jaké míry seriály takové symboly obsahují. Jak u He-Mana, tak u Turtles je boj mezi „dobrem“ a „zlem“ symbolizován postavami s jednoznačně vykreslenými charaktery. Tyto osoby žijí z části v jiných světech. V Turtles žijí dobří v kanalizaci (podzemí), zatímco zlí žiji na technodromu (ve vysoce civilizovaném světě) ve vztazích Dimenze X (magický svět). Ostré rozdělení rolí na „dobré“ a „zlé“ přirozeně nesouhlasí s realitou, může však odpovídat náboženskému světu malých děti, ale i mnohých dospělých. Psychologicky viděno bychom mohli „želví svět“ chápat jako odkaz na různé části lidské psyché: – to (podsvětí, kanalizace), já (technodrom) a nad-já (dimenze X). He-Man a Skeletor mohou reprezentovat v tomto pohledu pokojné a agresívní části psyché.
Potřeba ochrany před nebezpečím a touha po mocném průvodci nebo vzoru odpovidá identifikačním figurám obou seriálů. He-Man ještě navíc dává dětem možnost vmyslet se do jiné dimenze.
Jako další náboženský aspekt můžeme chápat i cíl, k němuž seriály směřují. Želvy i He-Man chtějí ochránit město, eventuálně planetu, před zlem. > lví seriál“ sází na chytrost, lest a boj na blízko. He-Man obsahuje magicko-náboženských prvků ještě víc, hlavní postava nese skoro mesiášské rysy: meč (v něm je tajuplná síla), světelné paprsky (výraz nemateriálně-duchovního světa), pozdvižená paže (znamení síly, charakteristické pro božstvo), Skeletorova hůl (znamení moci) aj.
Oba dva seriály užívají sice náboženské symboly, ale jak jsme již zmínili, je to různorodá směs esoteriky, klasické mytologie, religiozity dálného východu a zlomků křesťanské symboliky. Oba seriály jsou však tak vzdáleny realitě, že děti si nespojuji tyto televizní příběhy s vyprávěním, které slyšely o Bohu, náboženství nebo víře. Již děti předškolního věku poznávají, že jde o příběhy umělé, které vyprávějí o vymyšleném světě. Mohou je velmi dobře odlišit od biblických příběhů, spíš je však děti prožívají jako konkurenci. To může mít za následek, že děti budou biblické příběhy se seriály zaměňovat. Turtles nebo He-Man však přinášejí klišé a ztuhlé rozdělení úloh, zatímco biblické příběhy z větší části vyprávějí o reálných lidských zkušenostech a odhalují vývoj osobností.
přeložil Pavel Keřkovský