FINSKO
Civilní služba byla v roce 1969 uzákoněna v délce dvanácti měsíců. Během sedmdesátých let počet odpíračů postupně vzrůstal až na tisíc ročně, což armádu znepokojilo a přimělo k tomu, že komise na svědomí začaly počátkem osmdesátých let odmítat větší počet žadatelů. Přesto odpíračů přibývalo a někteří začali ve vězení držet hladovky. V polovině osmdesátých let proto dochází k postupné, ale zásadní změně přístupu. Zákon nazývaný podle svého navrhovatele Pihlajamäki jednak propojil civilní službu s civilní obranou země, jednak zrušil zkoumání svědomí a prodloužil civilní službu na šestnáct měsíců. (Vojenská služba trvá osm až jedenáct měsíců.) Kromě toho jsou ve Finsku od vojenské služby osvobozeni svědkové Jehovovi. Letos byl i tento zákon novelizován: civilní služba byla zkrácena ze šestnácti na třináct měsíců. Stále však není uznávána jako alternativa, nýbrž jen jako náhrada služby vojenské. Pracovní místa musí schvalovat ministerstvo práce. Civilní služba v zahraničí není možná.
ŠVÝCARSKO
V listopadu 1991 se obě komory švýcarského parlamentu rozhodly uspořádat dne 17. 5. 1992 referendum o ústavní změně. Navržený nový text zavádí pojem civilní služby, nechává však otevřený jeho obsah: „Vojenská služba je povinná. Zákon stanoví civilní službu.“
V praxi je však civilní služba možná již od referenda v červnu 1991 nikoli Jako právo, ale jako trest vynesený vojenským soudem. Tak byl poprvé v srpnu 1991 pětadvacetiletý voják vyloučen z armády a formálně odsouzen k civilní náhradní službě v délce osmi měsíců v sociální oblasti. Odpírači jsou nyní propouštěni z vězení, církevní a další organizace jim zajišťují práci ve zdravotních zařízeních, azylových táborech apod.
ŘECKO
V Řecku jako jediném státu Evropského společenství neexistuje civilní služba. Vojenská služba trvá patnáct až dvacet tři měsíců, vojenská služba beze zbraně čtyři a půl roku. Svědkové Jehovovi jsou odsuzováni zpravidla ke čtyřem letům vězení, ostatní k nižším trestům. Při pracovním nasazení může být trest zkrácen o jeden rok. Příslušníci řecké ortodoxní církve smějí být – na rozdíl od jehovistů – ve vězení navštěvováni svými duchovními pastýři.Několik členů evropského parlamentu navštívilo vojenské vězení v Avioně v květnu 1991 a lednu 1992. V červnu oficiálně protestoval belgický parlament. Také jehovisté sami se ve vězení organizovali. V petici prezidentu evropského parlamentu z 5. 12. 1991 více než 350 signatářů požaduje své okamžité propuštění jakožto nutný předpoklad dalších legislativních úprav. Konkrétními případy se zabývá Amnesty International.
Podmínky věznění se poté poněkud zlepšily. 14. 12. 1991 bylo 109 odpíračů z Aviony přemístěno do lepší věznice Sindos poblíž Soluně, určené výhradně pro jehovisty.
Od roku 1988 leží v řeckém parlamentu návrh zákona o civilní službě (dvakrát delší než vojenská), avšak jeho projednání se neustále odsouvá. Hlavním argumentem je při tom trvající napětí mezi Řeckem a Tureckem.
KYPR
Kyperský parlament schválil v lednu 1992 zákon o civilní službě (čtyřicet dva měsíců) a vojenské službě beze zbraně (třicet čtyři měsíců). Vojenská služba trvá dvacet dva měsíců. Statut odpírače vojenské služby z důvodů svědomí uděluje komise jmenovaná ministerstvem národní obrany, složená z předsedajícího právníka, psychologa, sociálního pracovníka a dvou zástupců armády. O případném odvolání rozhoduje definitivně rada ministrů. Odepřít vojenskou službu je možno i během jejího výkonu.
NĚMECKO
„Házená Je válečnická hra“ – tak odůvodnila v lednu 1992 komise na svědomí ve Frankfurtu své zamítavé rozhodnuti. Aktivní člen házenkářského týmu (brankář) a trenér mládeže se dozvěděl při ústním pohovoru, že ten, kdo je schopen hrát házenou, nemůže z důvodů svědomí odpírat vojenskou službu, naopak je automaticky připraven účastnit se válečného konfliktu. Německá házenkářská asociace již protestovala proti tomuto skandálnímu výroku a označila jej za diskriminaci všech házenkářů.
Německé komise se zpravidla zabývají jen těmi případy, kdy žádost o civilní službu byla podána pozdě či nesprávnou formou a v případě oprávněných pochybnosti (zbrojní pas či kriminální činnost žadatele).
(Ze zahraničních periodik vybral a přeložil jad)