Nikdo neopustí svůj domov

Číslo

nikdo neopustí svůj domov aniž
by se domov stal tlamou žraloka
utíkáš k hranicím tehdy
když vidíš, že utíká celé město 
sousedé utíkají rychleji než ty
krvavý dech v hrdlech
kluk, se kterým jsi chodila do školy
ten, který tě bláznivě líbal za starou plechárnou
třímá pušku větší, než je sám
opouštíš svůj domov
jen tehdy, když ti tvůj domov nedovolí zůstat
nikdo neopustí svůj domov, pokud ho domov sám nevyžene
plameny pod nohama
svírání v břiše
nikdy by tě nenapadlo, že bys mohl něco takového udělat
dokud čepel nevypálila hrozby na tvé šíji
a stejně sis pak pobroukával hymnu
a trhal cestovní pas na záchodech na letišti
a vzlykal když každé další sousto papíru
ti stvrzovalo, že se nevrátíš.
je třeba, abyste pochopili,
že nikdo neposadí své dítě do lodi,
pokud voda není bezpečnější než pevnina
nikdo si nebude pálit dlaně pod vagony vlaku
nikdo nebude trávit dny a noci v nitru kamiónu
jíst noviny
pokud kilometry, které musí překonat 
neznamenají víc, než jen cestování.
nikdo nebude podlézat ploty
nikdo nechce být bit
litován
nikdo si nevybere uprchlický tábor
nebo tělesnou prohlídku, po které tělo bolí
nebo vězení, protože vězení je bezpečnější
než hořící město
a jeden dozorce v noci
je lepší než plný náklaďák mužů, kteří vypadají jako tvůj táta
to by nikdo neunes
nikdo by to nestrpěl
nikdo nemá tak hroší kůži
táhněte domů černoši
běženci
špinaví migranti
žadatelé o azyl
vysáváte naši zem
negři s nataženýma rukama
divně páchnou
barbaři
zpackali si to ve své zemi a teď chtějí zaneřádit tu naši
jak vám tato slova
nevraživé pohledy
nevadí
možná proto, že bolest je mírnější
než když máte urvanou končetinu
nebo jsou slova jemnější
než čtrnáct mužů mezi tvýma nohama
nebo jsou ty nadávky snesitelnější
než sutiny
než kosti
než tělo tvého dítěte na cucky
chci se vrátit domů
ale domov je chřtán žraloka
domov je nabitá puška
a nikdo domov neopustí
pokud tě domov nežene až na pobřeží
pokud ti domov nepřikáže, abys zrychlil krok
a nic si s sebou nebral
plazil se pouští
brodil se oceány
topil se
byl zachráněn
hladový
žebral
zapomněl na svou hrdost
přežití je důležitější
nikdo neopustí svůj domov, pokud tě hlas domova nenabádá
běž, uteč ode mne, teď
nevím, čím jsem se stal
ale vím, že kdekoliv je bezpečněji než doma
2. 9. 2015

Warsan Shire (1988) je somálská básnířka narozená v Keni, nyní žijící v Londýně

Smutek nad utrpením uprchlíků

4. září 2015

Báseň „Nikdo neopustí svůj domov“ nám velmi pravdivě a hodnověrně předkládá situaci současných běženců. Běženci jsou teď v médiích, a proto i ve svědomí nás všech. Příliš brzy však vymizí z obecné paměti tak jako všichni, kteří trpí. Lidé jsou v pohnuti velkým utrpením běženců a zvláště jejich dětí, avšak zdvořile ignorují roli, kterou USA a ostatní „vyspělé“ průmyslové, evropské země sehrály ve vytvoření ekonomických a politických podmínek, které vedly k ohromnému nárůstu počtu uprchlíků v posledních dvaceti letech.

Odpovědnost USA zahrnuje jak ekonomickou devastaci v Jižní a Střední Americe, v Africe a Asii, která je způsobena obchodními smlouvami (prosazovanými Clintonovými a teď Obamou), které zničily samozásobitelskou zemědělskou výrobu. Proto se miliony lidí ocitly ve vyloučených lokalitách ve velkých městech, kde se musí často rozhodovat mezi ozbrojeným protestem proti vládnoucím elitám nebo prodáváním svých dětí do otroctví či k prostituci, protože je nechtějí nechat zemřít hlady. Je tu také zkáza způsobená USA válkami v Iráku, Afghánistánu, Libyi, útoky dronů v Jemenu. Toto vše zavinilo vznik Islámského státu v Iráku a Syrisu (ISIS), jejichž šílená brutalita, podnícená násilím páchaným USA a jejich spojenci na Předním Východě, se teď šíří mezi obyvatelstvem. Zatímco někteří Američané na vzniklou situaci v šoku zírají a odsuzují xenofobii, která se šíří nejen v Evropě a která je hbitě využívána Trumpem a dalšími republikánskými kandidáty na presidenta, mnozí další záměrně ignorují roli USA ve vytváření podmínek pro tuto děsnou podívanou.

Je to velký skandál, že pravicoví politici si získávají podporu tím, že volají po vyhoštění 11 miliónů imigrantů bez dokladů z USA (většina s nich přišla do USA, protože se už nemohli uživit v zemích zpustošených kapitalistickou globalizací, řízených elitními jednotkami vycvičenými v mučení a útisku, ve Ft. Benning, ve státě Georgia, v učilišti the School of Americas, které cvičí vojáky ze Střední a Jižní Ameriky). Chce se mi plakat, řvát a truchlit.

Rabín Michael Lerner, editor časopisu Tikkun v Berkeley. (Přeložili Daniela a Tomáš Bískovi)