V roce 1989 jsme vítali věk svobody a byli přesvědčeni, že hnutí, spolky mládeže a organizace pečující o výchovu dětí a mládeže, včetně církví, mají dveře otevřeny. Kde jsou ty doby, kdy byl Honza Keller souzen za to, že shromáždil 42 mladých lidí od 8 do 22 let na celý týden bez dovolení? Byl ale „vyviněn“ díky moudrému postupu seniora Laštovky a statečnému předsedovi soudu v Tachově. A to přes nehezkou distanci synodní rady, která mu ani následně nevymohla obnovení státního souhlasu – přes osvobozující rozsudek!
Deset let jsme skoro věřili, nebo aspoň papouškovali, že státní dohled bude slábnout a stát se – podle klasiků (liberálů i Lenina) – bude ztenčovat, až docela odumře. Nyní však neziskové organizace, spolky i školy obchází strašidlo nového zákona o mladé generaci! Tak se nazývá záměr ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy prosadit nový zákon upravující (též) mimoškolní výchovu dětí a mládeže. Není to nový etatismus? Návrat k reglementaci spolkového života? Kdo bude smět vést dětské tábory? Organizovat mládež? Kdo povede celoroční spolkovou činnost? Co si počnou více méně tajné kmeny a kluby?
Přečetl jsem návrh ministerstva, a ztratil jsem veškeren strach! Je to jen pokus přizpůsobit naši legislativu evropské. Ve většině zemí dbají státní instituce na to, aby děti a mladiství byli chráněni před negativními vlivy, před nákazami a úrazy. Na Kančenžangu u Coninston Lake už nemůžete lézt jen s lanem bez trojího jištění a bez helem jako za časů Vlaštovek a Amazonek! Ani si plachtit bez záchranných vest po jezeře!
Důležitý rys tohoto zákonodárství je finanční a právní. Když se dítěti něco stane, může být organizace potažmo vedoucí žalován a platit horentní sumy, neprokáže-li se, že všechna bezpečnostní nařízení byla splněna a vedoucí proškolen, měl potvrzení o vykonaných zkouškách ze záchrany tonoucích, z první pomoci a měl něco jako pedagogické minimum.
To všechno chce nový záměr našeho ministerstva dohonit a předhonit. Proto: důraz na krajské a obecní úřady a jejich povinnosti a pravomoci v této oblasti. Zřizování krajských center mládeže. Péče o rozvoj a život mládeže ze strany obecních a městských úřadů. Nutnost řádné akreditace neziskové organizace, spolku, klubu, hnutí, pokud chce působit na mladou a nejmladší generaci. Vedoucí dětského kolektivu budiž starší osmnácti let, prokažiž se osvědčením o zaškolení, mějž odborné předpoklady a samozřejmě bezúhonnost. Spoluvést mohou osoby mladší osmnácti let, ale pouze pod dohledem osoby starší osmnácti let. Hlavní vedoucí musí mít jedenadvacet let. Nejdůležitější je školení, specializovaná příprava, které se jistě ochotně ujmou zkušení pracovníci někdejších organizací ROH a Pionýru.
Ale žádný strach! Už teď se souběžně s tvorbou zákona a příslušných předpisů pracuje na vypracování postupů, aby se byrokratický vlk nažral a koza junáckého života zůstala při životě. Církve, YMCA, skauti, Sokol, možná i Tábornická unie akreditaci získají. Musíme však všichni celé věci věnovat pozornost. Nezbytná bude znalost zákona a platných prováděcích nařízení. Bude třeba vypracovat komentáře, aby zůstala spontánnost i smysluplnost této práce s mladou generací zachována. Jistě pohotově zaúřaduje i synodní rada ČCE.
Nepochybuji ale, že Rychlé šípy a Liščí kmeny všeho druhu budou neochvějně dále operovat bez dotací na Potoku žlutého listí a v zšeřelých Stínadlech!