Druhá pesachová Hagada Mošeho Lejba z let 1723 (poslední signované dílo) se dnes nachází v San Francisku v soukromé sbírce. Jak se lze dočíst na titulní straně, byla zhotovena pro dvorního Žida Eliezera ben Josefa z Düsseldorfu, který je znám pod jménem Lazarus van Geldern, proto i Hagada je známa také jako Van Geldern Hagada. Hagadu zpřístupnil veřejnosti Emile G. L. Schrijver. (Není také bez zajímavosti, že Hagadu popisoval Lazarův slavný prasynovec H. Heine ve své povídce „Der Rabbi von Bacharach“. Více: Emile G. L. Schrijver v knize Die von Geldern Haggadah und die Jüdische Buchillustration des 18. Jahrhunderts, s. 28nn.) Podle Schrijvera patří Geldernská Hagada spolu s Druhou Hagadou Cincinnati mezi židovskými uměleckými díly osmnáctého století na přední místo. ( Tamt.) Jedinečnost obou Hagad vytvořených Mošem Leibem spočívá v jejich neobvykle vysoké malířské kvalitě, jíž v tomto období jiní židovští umělci nedosahovali.
Jako ukázku z této Hagady uvádím kompozici scény s nalezením Mojžíše (Ex 2,1–10). Elegantně oděnou dcerou faraona v doprovodu jejích dvorních dam navázal Moše na odpovídající zobrazení v Amsterodamské Hagadě. Také zde (jako i v jiných případech) prokázal, především ve srovnání se značně hrubými rytinami vydání z roku 1712, uměleckou převahu svého rukopisu oproti tištěné předloze.
Obrazová příloha
Hagada van Geldern, Moše Leib z Třebíče, 1723, Nalezení Mojžíše, fol. 9r. Převzato: Emile G. L. Schrijver, Wien 1997.