Číslo
Mám doma obraz s oslíkem
Je na něm nejmíň stokrát
Ten samý osel
Nechal ho po sobě přítel
Co nedávno odešel za obzor
Byla to jeho smlouva
Jak mi řek’
Byl farář
A oslátko přeci vezlo Pána
do Jeruzaléma
Pro něj to byl symbol sboru
Který má nést Krista
A bylo to i jeho zrcadlo
Víckrát jsem složila
Svůj náklad na jeho záda
A on ho nesl se mnou
Ne za mě
Uměl mě rozesmát
Tak ráda bych na něj zazvonila zas
Ale on už spásá louku jinde
Stokrát jsem byla osel
A stokrát ještě budu
A tak se, Pane, prosím, drž pevně
Ať tě donesu
Miroslava Fůrová
(Věnováno Pavlovi Kalusovi a jeho Kateřině)