Kříže

Číslo

Kříže již u cest dlouho nejsou,

lidem překážely a i ptáci si mohou sedat jinam –

hle – ještě po nich zbylo kamení,

ruce křižovaného v trávě.

Kameny dávné lásky – dávno mrtvé

a nikdy nepohřbené.

 

Kříže již letí nebem ze hřbitovů.

Radost má černá křídla a také odlétá –

hle – ještě po ní zbylo kamení

lidem pod rukama.

O lásce si nechá vyprávět, má ji rádo,

vždyť kamenovat je láska –

nebo ne?

Ach postůj ještě se mnou, kamení nám neublíží.

 

Ach, nech ještě své ruce v mých,

nenech mé oči vidět tě odejít,

ach, nech ještě lásku hořet v dlaních tvých!

Copak nevíš, že kříže již u cest dlouho nejsou?

Není na čem křižovat,

smrt si ale vybírá, jak zabít,

tak vol.

I ptáci si mohou sedat jinam.