Za Prof. Dagmar Čapkovou
24. 5. 2016 zemřela Prof. PhDr. Dagmar Čapková, DrSc. Narodila se 13. 9. 1925 v pošumavském Úborsku jako Dagmar Votrubová. Vystudovala angličtinu a češtinu na Filosofické fakultě UK. Učila na českých i moravských gymnáziích, v r. 1956 nastoupila do Pedagogického ústavu J. A. Komenského při ČSAV v Praze, kde působila v oddělení komeniologie a dějin pedagogiky až do r. 1992. V letech 1968–1974 současně anglicky přednášela a vedla diplomové práce zahraničních studentů na Univerzitě 17. listopadu v Praze. Normalizační období jí pedagogickou činnost znemožnilo a na další akademický postup a vysokoškolskou pedagogickou činnost si musela počkat až do polistopadového období: v r. 1991 začala přednášet na Pedagogické fakultě UK v Praze a v dalších letech také na Evangelické teologické fakultě UK. V r. 1992 se habilitovala na FF UK, kde v r. 1995 získala profesuru. Absolvovala desítky zvaných přednášek po celém světě a její práce byly překládány do mnoha nejen evropských jazyků. Z četných ocenění připomeňme státní vyznamenání – Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy.
V komeniologii se D. Čapková zabývala zejména vztahy filosofie a pedagogiky se zřetelem k ostatním oborům. Zkoumala vývojové stupně Komenského svébytného myslitelského systému – pansofie a jejího působení na užší i širší vychovatelské koncepce Komenského, jeho pojetí člověka, jeho metodologii. Podílela se na kolektivních edicích Komenského, zejména na reedici jeho pedagogických prací Opera didactica omnia, vydaného u příležitosti 300. výročí jeho prvního vydání v Amsterodamu v r. 1957. Dále na prvním vydání originálu Obecné porady o nápravě věcí lidských v r. 1966 a jejím prvním úplném překladu do češtiny v r. 1992, na osmisvazkovém vydání Vybraných spisů J. A. Komenského v češtině (1958–78), na kritické edici J. A. Comenii Opera omnia – Dílo J. A. Komenského (od r. 1969). Sama vydala několik neznámých prací Komenského, např. jeho rukopisný pracovní deník, který objevila v tzv. Hartlibově archivu v Sheffieldu. V dějinách pedagogiky a kultury věnovala největší pozornost humanismu a osvícenství, ale i dějinám komeniologie počínaje Palackým, Masarykově vztahu k české minulosti, jeho filosofii výchovy a filosofii dějin. Pro poznání tradice Komenského v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku měly význam nejen její teoretické práce věnované humanismu a osvícenství, publikované ve dvou hlavních komeniologických periodicích (Studia Comeniana et historica a Acta Comeniana), ale i konkrétní přednášky a studie, zasvěcené jednotlivým postavám. Pozorně a s obdivem jí naslouchali posluchači na nejrůznějších konferencích, kolokviích a seminářích. Naposledy se zúčastnila mezinárodního kolokvia v Uherském Brodě na podzim r. 2007.
V zahraničí navázala cenné a užitečné pracovní kontakty s význačnými badateli o Komenském. Na mezinárodní úrovni byla též činná vědeckove výkonném výboru Mezinárodní společnosti pro dějiny výchovy ISCHE a v mezinárodní redakční radě revue Paedagogica historica. Byla čestnou členkou Deutsche Comenius‑Gesellschaft a Kanadské společnosti Komenského, úzce spolupracovala s japonskou Asociací pro studium Komenského.
V r. 1990 spoluzakládala D. Čapková zájmový spolek Unie Comenius, jemuž devět let předsedala. Zde spoluiniciovala a řídila rozsáhlý grantový projekt Encyclopaedia Comeniana, dílo, které na vědecké úrovni shrne podstatné poznatky o Komenském a jeho díle i o vývoji a současném stavu komeniologie. Dokončením a vydáním encyklopedie uctí Unie Comenius památku dlouholeté vůdčí osobnosti tohoto projektu.
Prof. Dagmar Čapková byla nejen špičkovou badatelkou o J. A. Komenském, ale ještě více komeniánkou, tj. osobností usilující o harmonickou vyváženost, osobností sjednocující v sobě i v poznání okolního světa zdánlivé či skutečné rozpory. (Takto v hrubých rysech charakterizoval komenianismus její zvěčnělý manžel prof. J. B. Čapek). V práci, které si sama cenila – Myšlenka lidské aktivity v Komenského pojetí dějin, uvádí příklad smiřování protiv u Komenského. Příklad jí velmi blízký, neboť názorně ilustruje, v čem bylo pro ni Komenského uvažování inspirující: „Život jako práce.“ V tom nejlepším smyslu slova motto související s protestantskou etikou, tedy s uměřeností, s pílí, s obdivuhodným elánem a poctivým přístupem k věci.
Rozloučení PhDr. Jiřího Beneše upravil Daniel Knotek
Bibliografie např. https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/capkva.html