při rozloučení s Josefem Kovalčukem
List Filipským 4,8–9
Přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodno lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. Čemu jste se u mne naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili, to čiňte. (Fp 4,8–9)
Milá Hano, milá rodino, vážení přátelé,
náš syn Jáchym (je mu šestadvacet) napsal na facebook: „Zemřel Josef Kovalčuk, největší životní vzor čestnosti a slušnosti.“ Není to příznačné, že právě mladý člověk dokázal takto vděčně rozpoznat, v čem tkvěla velikost a síla Josefovy osobnosti? A já se ptám – nebýt takových lidí jako Josef, jaké dnes může mít mladá generace životní vzory? Koho si vybrat v tom dnešním panoptiku veřejného prostoru?
Přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, cokoli je hodno lásky. Takové přemýšlení, to je základ. Pravda? Čest? Spravedlnost? Úcta? Kam se nám to všechno ztratilo? Zajímá to ještě někoho? Opravdu je všechno relativní? Pravdivost a čestnost, to je přece to, co na mnohých tak zoufale postrádáme. Absence pravdivosti a čestnosti narušuje vztahy, nabourává pospolitý život, maří smysluplné počínání. Tím více si važme osobností, které tato témata nevzdaly, ani ve veřejném, ani v osobním životě.
Ale přemýšlejte také o tom, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. To jsou záležitosti, které je nutno kriticky prověřovat. Neboť ne všechno, co se běžně za dobré považuje, také dobrým je. Ne všechno, co se slušným nazývá, ve skutečnosti slušné je. Ne všechno, co sklízí pochvalu, je skutečně chvályhodné. Kritičnost patří k přemýšlení křesťana, a rezignovat na kritické promýšlení života společnosti znamenalo by selhání víry.
U takto kritického přemýšlení autor epištoly ovšem nekončí, říká ještě něco dalšího, velmi důležitého. Čemu jste se u mne naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili, to čiňte. Tím nemyslí nějakou vlastní dokonalost, kterou by bylo záhodno napodobovat, nýbrž myslí tím evangelium Ježíše Krista, které svým posluchačům předal. To čiňte! Čiňte evangelium, dobrou zprávu o boží milosti. V Kristu jste přijati, v Kristu jste milováni, váš život má smysl, přestože umíráte! Tady se otevírá cesta k věčnosti, tady se otevírá ten „život nikdy neskonavší“. Z toho žijte, čiňte milosrdenství a pokoj, buďte učedníky božího království, čiňte lásku.
Jedna věc je o životě přemýšlet, druhá věc pak aktivně vstupovat do životních zápasů a veřejně nést svou kůži na trh. Do neuspokojivého stavu světa vnášet víru, lásku a naději.
Milí přátelé, Josef Kovalčuk výborně přemýšlel a také výborně činil. Jsme mu za to vděčni, je nám životním vzorem. Také my můžeme dobře přemýšlet a dobře činit, také my můžeme žít i umírat v Kristu, totiž v lásce. Amen