Text: Matouš 2,1–12
Zkrácené kázání z 19. ledna 2025, které farářka Katie Aikins pronesla den před inaugurací D. Trumpa v kostele Tabernacle United Church ve Filadelfii v Pensylvánii.
Mt 2: Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“ Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: „Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“ Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
Král Herodes vládl v Judeji jedenačtyřicet let. Byl znám svou brutalitou a hladem po moci. Byl politicky schopný. Manipuloval s náboženskými představenými, vyhrožoval politickým vůdcům a všem tak, aby si udržel svou moc a trůn. Byl známý svými velkolepými stavebními projekty. Většina finančních prostředků na jeho stavby pocházela z vysokého zdanění chudých.
Právě tím začíná vánoční příběh. Marie a Josef se vracejí do svého rodného města kvůli daním, protože král Herodes miloval své grandiózní stavební projekty a měl tvrdé srdce. V následujícím oddíle se dočteme, že Herodes nařídil, aby byli zabiti všichni chlapci do dvou let. Prožíval pocit poníženosti a zloby, a bál se o moc po tom, co byl mudrci oklamán. To vše se stalo dávno a my, čtenáři textu evangelií, jsme na hony vzdáleni realitě toho, jak život vypadal, když byl Herodes na trůnu. A přesto součástí daru těchto textů je, že je můžeme slyšet od lidí, kteří měli k těmto skutečnostem blízko. Je pravděpodobné, že evangelista Matouš znal někoho, kdo byl naživu, když byl Herodes na trůnu. Možná jako malé dítě poslouchal vyprávění prarodičů, jaké to tehdy bylo.
Poučme se od starověkých mudrců a opřeme se o ně. Vše se odehrálo přímo pod nosem krále Heroda. Po zítřejší inauguraci budeme mít nového vládce. Bojíme se toho. A to právem. Avšak pamatujme, že bez ohledu na to, kdo sedí na trůnu, plán našeho Boha osvobození a lásky, kterého známe skrze Ježíše Krista, nebude zmařen. To je to, co chceme dnes slyšet. Náš dnešní příběh to zcela jasně objasňuje. Vidíme to na kontrastu mezi plány krále Heroda a Božími záměry. Evangelista Matouš chce, abychom si dobře všimli, že je zde velmi jasný střet. Sděluje nám něco o zlověstném a všudypřítomném Herodovi, který jako by byl neustále přítomen svým plánováním a manipulací založenými na strachu. Je jasné, že Boží duch není v Herodově paláci vítán. Herodovo srdce je zatvrzelé a zachvácené uctíváním sebe sama. Pro Boha v něm není místo. Není ani způsob, jak se do jeho srdce dostat. Vyprávění jasně ukazuje, že Herodes jedná proti Božím záměrům a proti tomu, kde působí Boží duch. Bůh nepůsobí v centrech moci. Bůh pracuje na okrajích, v dnešním evangeliu prostřednictvím nežidovských cestovatelů. Jsou to outsideři. Nejsou to ani Židé. Jsou to astrologové, jejichž prací je studovat nebesa a hvězdy. A zde Bůh působí skrze tyto muže z Východu, kteří plní jeho vůli. Kontrast je jasný. Na jedné straně je Herodes a jeho vražedné působení. Na druhé straně mudrci cestují pod rouškou noci v souladu s Boží osvobozující činností. I když je Herodes na trůnu, Bůh působí a jeho vůli a plán nezmaří žádný král v kteroukoli danou chvíli.
Přemýšlejme o nejvýznamnějším narození všech dob, které křesťané oslavují – narození Ježíše ve stodole chudým rodičům, uprchlíkům, kteří ohlašují Boží příslib, že všechno bude nové. Marie a Alžběta, Josef a Zachariáš a pastevci přitakali tomuto příslibu. Ano, přitakali životu a lásce. To vše se odehrálo, když byl na trůnu Herodes.
Před osmi lety jsme se rozhodli praktikovat smysluplnou pohostinnost. A tak se k nám do suterénu nastěhovala rodina Thompsonů. Našli u nás útočiště, protože měli být deportováni zpět na Jamajku, kde by čelili život ohrožujícím situacím. Vzpomínáte, že se to všechno odehrávalo, když byl na trůnu ten, který se zítra znovu ujme úřadu? (* Protestant 10/2016; jako vyznavačský počin tu bylo uveřejněno kázání, které Katie Aikins pronesla po zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států v neděli 13. 11. 2016 v kostele Tabernacle United Church ve Filadelfii v Pensylvánii.) Bůh pracoval v té době mezi námi. Boží program, který je nejlépe viditelný skrze narození, službu, smrt a vzkříšení Ježíše Krista, nebude mařen. Je jedno, kdo je na trůnu. Bůh bude pokračovat, zvláště když se budeme my a další lidé po celém městě a světě i nadále připojovat k hnutí osvobození a lásky. Můžeme být jako mudrci a já se chci na ně soustředit.
Co dělali mudrci, když byl Herodes na trůnu? První a nejzřejmější věc, kterou mudrci udělali, bylo že rozpoznali podvod. Rozpoznali lži a zavázali se k pravdě. Král Herodes je vyzval, aby mu řekli přesný čas, kdy se hvězda objevila, a pak je poslal do Betléma a řekl: Jděte a vyhledejte to dítě a až ho najdete, přijďte mi to říct, abych se mu i já šel poklonit. Promiňte mi to slovo, ale ti moudří muži to označili za hovadinu. Právě oni zachytili lži, které Herodes šířil na míle daleko. Viděli důkazy o jeho činech a podvodech. Věděli něco o jeho charakteru, jeho narcismu, o jeho zatvrzelém srdci. Mudrci tedy poznali podvod a Heroda neposlechli. Můžeme být jako mudrci a snažit se rozpoznat klam. To nám pomůže neuposlechnout zásady nebo příkazy, které jsou smrtící pro lidi nebo naši planetu. Můžeme být jako mudrci a rozpoznat podvod, věřit pravdě. Můžeme být také jako mudrci v hledání radosti. Jako oni se máme umět zastavit, odpočinout, ztišit se.
Na cestě od krále šla před nimi hvězda, kterou sledovali. Když viděli, že se zastavila, byli ohromeni a zaradovali se. Slovo zastavit se je důležité. Hvězda se zastavila a mudrci také. Radost je přivedla na místo, kde byla Marie. Poklonili se dítěti. Můžeme být jako mudrci – pokleknout, uctívat, zastavit se, odpočívat, volit radost, když důvěřujeme Boží cestě, když věříme, že Bůh je s námi, že láska se rodí každý den, že volba radosti a držení dne odpočinku je pro nás darem bez ohledu na to, kdo je na trůnu.
Tento rok a další čtyři roky nevydržíme (čtyři roky je volební období prezidenta USA – pozn. překladatelky), pokud nenajdeme způsob, jak radost hledat. Dovolte mi navrhnout, že bychom mohli zvážit, jak moc budeme přijímat zprávy a věnovat se médiím – nejnovějším aktualizacím od toho, kdo sedí na trůnu. Chcete naplnit svou mysl neustálými intrikami krále? Kdy si uděláš čas opustit ho a vyrazit s hlavou zdviženou k nebesům a hledat slávu na obloze? Co kdyby mudrci šli s hlavami skloněnými nad mobily a neustále hledali nejnovější zprávy od krále Heroda? Ne že by telefony byly k ničemu. Pomáhají nám komunikovat. Narážím na to, že kdyby měli hlavy skloněné nad telefonem, mohli by přehlédnout, že se hvězda zastavila. Byli by si nechali ujít radost, uniklo by jim Boží zjevení, jen kvůli tomu, že své oči nezvedli k nebesům, aby vnímali Boží vůli a lásku. To je to, co Herodes chtěl: aby věnovali veškerou svou pozornost jemu. Chtěl, aby věděli, že je všudypřítomný. Chtěl jejich věrnost, jejich uctívání. Mudrci se však Herodovi ubránili radostným následováním hvězdy, která je vedla k Ježíši. Můžeme být jako mudrci.
Všimněme si, že mudrci jako první přinesli dítěti své dary. Když vešli a spatřili dítě s Marií, padli na kolena, klaněli se mu a darovali dítěti zlato, kadidlo a myrhu. V komentářích existuje mnoho spekulací o symbolice a významu těchto darů. Nejde o specifičnost jejich darů, jako spíš o dary, které přineseme my.
V nadcházejících dnech bude mnoho potřeb, naléhavých problémů a žádostí, které vyžadují naši pozornost. Je těžké přijmout, že to všechno nezvládneme. Pokušení všechno zvládnout ve skutečnosti vede k nemoci a možná i k zatvrzelému srdci. Se zatvrzelým srdcem se nemůžeme pohybovat tímto světem. Jedním z našich úkolů je být jako mudrci, kteří přinášejí své individuální dary Kristu dítěti. Bůh jedinečně obdaroval každého z nás jednotlivě a také obdaroval naše společenství. Dary můžeme sdílet v našem městě a v našem světě, ať už je nám osm nebo 98 let. Jsme stále zodpovědní za vyhledávání toho, co si Bůh přeje, abychom dělali. Můžeme pocítit radost z toho, že jsme Bohem povolaní, abychom mohli být jako mudrci a přinášet své dary ne na trůn Herodův, ale na trůn Ježíšův. Ježíš se narodil ve stodole, ne v paláci. Narodil se v chudobě na okraji mezi poníženými. Takže tam přinášíme své dary. Přinášejme je chudým světa, kteří nás potřebují. Těm, kteří jsou nejvíce zasaženi zlem a zlými plány těch, kteří jsou teď u moci.
Můžeme být jako mudrci: rozpoznávejme podvod, věřme pravdě, vydávejme se jinou cestou, zastavme se, když se zastaví hvězda, poklekněme, uctívejme, odpočívejme, volme radost, nabízejme své dary, děkujme. Bůh je s námi. Jsou s námi mudrci. Jsou s námi Marie, Alžběta, Zachariáš, Josef, pastýři. Tolik spiklenců pro dobro, radost a lásku. A to vše je možné, když pracujeme s Bohem a důvěřujeme jeho plánu. Amen
Vybrala a přeložila Daniela Bísková