Jedenáctiletý Josef (není to jeho pravé jméno), příslušník národa Dinka, je původem z jižního Súdánu. Svými rodiči byl poslán k tetě do hlavního města Chartúmu, aby zde chodil do školy. Koncem roku 1992 šel Josef po trhu v Kalakale na chartůmském předměstí, když byl trh obklíčen policií, která hledala „pouliční děti“. Dvacet dětí z jižního Súdánu ve věku 3 až 11 let, včetně Josefa, muselo nastoupit do mikrobusu a odjet na policejní stanici v Sobě na jihu města. Řada z nich tam byla krutě bita důtkami z velbloudí kůže a obviňována z krádeží. Během pěti příštích dnů byli drženi ve společné cele, v níž se shromažďovalo stále více dětí. Když jich bylo asi třicet, Josefa a ostatní děti odvezli do dětského tábora severně od Chartúmu. Podle udaného popisu by tímto táborem mohl být Abu Dom, vzdálený 90 km od města.
Každý, kdo se pokusil o útěk, byl nelítostně potrestán a zbit. Když se Josef se třemi dalšími dětmi pokusil o útěk, byli zbičováni a po většinu dne museli nosit v každé ruce nad hlavou cihlu. Josefovi se podařilo utéci o dva měsíce později. Nejdříve se skrýval v zavlažovacím kanálu, potom šel několik dní pěšky, až se dostal do bezpečí ke svým příbuzným v Chartúmu.
Se vzrůstajícím počtem lidí, kteří ztratili domov, roste v Súdánu také počet dětí žijících na ulicích hlavního města. V září 1992 zahájily chartúmské úřady program „vyčištění ulic“ od potulných dětí. Od té doby bylo založeno šest zvláštních táborů a škol pro děti, včetně tábora Abu Dom. Úřady tvrdí, že sbírání pouličních dětí je sociální opatření, které je má chránit před „mnohonásobným rizikem a hrozbami, s nimiž se pouliční děti střetávají, např. před drogami, pornografií, prostitucí a prodáváním tělesných orgánů“. Ať už je však motiv těchto opatření jakýkoli, Amnesty International je znepokojena způsobem, jakým jsou prováděna.
Existují zprávy, že sbírání dětí je svévolné, děti jsou často drženy v policejních celách a potom násilím dopravovány do táborů. Děti, které uprchly a jejichž rodiče se snaží zjistit, kde jejich nezvěstné děti jsou, tvrdí, že úřady běžně ignorují informace, které děti o svých příbuzných poskytují.
Alarmující je zvláště kruté, nehumánní a ponižující trestání dětí, které se pokusí z tábora uprchnout. Zprávy naznačují, že zcela běžnými tresty jsou bičování a držení v okovech. Josefův příběh je podobný příběhu mnoha dalších dětí z jižního Súdánu. Přestože úřady tvrdí, že tábory byly založeny pro „pouliční děti“, Josef a jemu podobní byli do tábora odesláni, přestože měli domovy a příbuzné, kteří se o ně v Chartúmu starali.
Co můžete udělat vy:
Můžete napsat na tyto adresy:
Lieutenant-General Omar Hassan Ahmad al-Bashir Dr. al-Tayib Ibrahim Mohamed Kheir
President Minister of the Interior
People's Palac Ministry od the Interior
PO Box 281 Khartoum
Khartoum Sudan
Sudan
Lieutenant-Colonel Hamad Ahmed Sadiq Dr Ibrahim Abu Awf
Director General of Police Minister of Social Planning
Sudan Police Headquarters Ministry of Social Planning
Khartoum Khartoum
Sudan Sudan
V dopisech můžete
– vyjádřit své znepokojení nad zprávami, že v Chartúmu byly děti zadrženy policií, odvezeny do zvláštních táborů a při pokusu o útěk bičovány
– žádat úřady, aby policii a odpovědným činitelům v táborech vydaly jasné instrukce, že kruté, nehumánní a ponižující zacházení s dětmi je porušováním jejich lidských práv a nebude tolerováno
– naléhat na súdánské úřady, aby splnily své závazky vyplývající z podpisu Konvence Spojených národů o právech dítěte
Zašlete, prosíme, kopie případných odpovědí na Vaše dopisy Kanceláři Amnesty International v ČR (Palackého 9, 110 00 Praha 1).
Návrh anglického znění dopisu:
Mr President / Minister,
I am deeply concerned at reports that children have been detained by police in Khartoum, taken to special camps, and flogged and beaten if they try to escape.
I urge you to issue directives to police and officials in charge of children's camps that cruel, inhuman and degrading treatment and punishment of children is a violation of their human rights and will not be tolerated.
I urge you to abide by the human rights obligations under international law to which Sudan is a party, including The United Nations Convention on the Rights of the Child.
Sincerely your