(Cecil Roth [ed]. Franz Landsberger. Jevish Art an Ilustrated History. Valentine Mitchell – London 1971. Obrazová příloha je použita také z této knihy.)
První zachovalé židovské rukopisy pocházejí z desátého století. Jedná se pouze o jednotlivé listy původem z Egypta, Palestiny a Jemenu. Tyto rukopisy se obsahem vztahují samozřejmě k Bibli nebo k Talmudu. Zpočátku je na nich patrné ovlivnění pohanskou antikou, ve výzdobě se objevují antické sloupy, abstraktní, florální, zoomorfní motivy. Na jednom nejznámějším dochovaném foliu, pravděpodobně egyptského původu, je namalován tabernákl (svatostánek) sestávající z pěti stěn. Nechybí tu sedm svícnů a archa úmluvy s křídly po stranách. Desky úmluvy nespočívají uvnitř archy, jak se to líčí v Bibli, ale jsou umístěny svisle nad ní, aby byly vidět. Křídla symbolizují cherubíny, zřejmě aby se předešlo zobrazení celých postav. Nechybí tu ani dva sloupy, odkazující na Šalomounův chrám – další typické téma, jež se objevuje i v dalších staletích.
Umění iluminace se dále velmi rozvíjelo ve Španělsku, což vyplývalo z historických okolností. Tendence vedla k nefigurativnímu zobrazování – z důvodu vzájemného ovlivnění judaismu a islámu. Že se v židovském umění zobrazovalo i figurálně, je známo např. již z Dura Europos (komplexu budov pocházejícího z pozdní antiky – kde byly objeveny figurální malby na stěnách). Nakonec i pozdější vývoj ve středověku a v renesanci dokazuje, že se židovské umění figurativnímu zobrazování nevyhýbalo. (Dále k tomu: viz například studii o středověkém umění od M. Metzgera La Hagada enlumineé, Leiden 1973.)
Zvláštní případ částečné abstrakce bylo používání tzv. mikrografie – vytvarování figur pomocí písmen. Mikrografie se užívala často k_uměleckému zpracování tzv. masory – což je specifický systém poznámek umístěný v Bibli pod hlavním textem. Jeden krásný příklad pochází z Německa (viz. obr. 1) ze třináctého století. Čistě dekorativní tendence (pod islámským vlivem) se objevovala například v Biblích vzniklých na území Španělska.
Obrazová příloha dle výběru:
1) Nezkrotný lev (ze začátku masory ke knize Ezechiel). Německo, 13. stol. Národní knihovna, Vídeň, Cod. hebr. 16, fol. 226.