17. listopadu tohoto roku se konala na Staroměstském náměstí demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, na kterou navazovala ekumenická Modlitba na cestu v kostele u Salvátora. Přinášíme záznam úvodního slova a výběr z následujících modliteb.
„Jako viditelná církev žije církví neviditelnou, tak i my jako národ budeme žíti bezpečně, jestliže nás značný počet budeme spojeni tím tichým souhlasem, jenž vzniká ze správného posouzení našeho postavení světového a ze správného vysouzení toho, co a jak kde kdo máme pracovat. Pokud se nerozšíří tato neviditelná strana lidí opravdových a myslících, kteří se nebojí, když toho potřeba, pravdě dát svědectví i veřejně, všecka viditelná organizace nám nepostačí.“ To napsal v roce 1894 profesor TGM a s předstihem nám vysvětlil, proč potřebujeme Milión chvilek pro demokracii.
Tento kostel, jakož i všechny jiné kostely, patří do inventáře církve viditelné. Kdyby se v něm ale nedělo něco převelmi důležitého, kdyby v něm shromáždění lidé nechválili Boha za dobrodiní jeho mnohá, nenaslouchali v tichosti čtení a výkladu Bible, kdyby se svátostmi neujišťovali o Boží vstřícnosti k nám, kdyby se jedni za druhé nepřimlouvali, kdyby se tu lidé nepotkávali a nesdíleli nádheru jednoty v rozmanitosti, byl by tento kostel nemovitou památkou mezi jinými, trochu už zbytečnou. Církev viditelná se svými kostely, strukturami, obřady a kanonickým právem musí být oživována děním církve neviditelné, sdílením víry, naděje a lásky, jinak zůstane prázdnou skořepinou bez obsahu.
Už 35 let žijeme v demokratickém státě. Máme svobodné volby, nové demokracii prospěšné instituce, např. senát a ústavní soud. Platí ale, že všechna viditelná organizace nám nepostačí. Pokud demokracii budeme nahlížet jen jako struktury a mechanismy, brzy se ukáže, že demokracie dokáže svými vlastními procedurami zničit sebe samu. Tomu ovšem se dá čelit, ale jen tehdy, najde–li se dostatečný počet lidí opravdových a myslících, spojených tichým souhlasem ve výkladu slov pravda a láska, lidí, kteří konají práci drobnou, téměř neviditelnou, jsou věrni tomu, co rozeznali jako své nezadatelné životní hodnoty a odmítají šunt, kteří žijí poctivě, dbají o důstojnost svou i druhých lidí a učí tomu své děti a vnuky, též děti a studenty jim svěřené.
Možná nás občany České republiky čeká období vzdechů, že líp už bylo. Ale vytrvejme, není všem dnům konec. Nepřestaňme spolu komunikovat, nenechme internet jen trollům a manipulátorům, šiřitelům politické pornografie. Nedovolme, aby uspělo tažení proti tzv. neziskovkám, jež má lidem vsugerovat, že místo na slunci mají jenom ziskovky. Ozývejme se vytrvale, když se budou dít pokusy značně omezit či úplně zrušit službu veřejnoprávních médií, aby informační a společensko-kultivační monopol měly jen média vlastněná zbohatlými soukromníky.
Občas práce drobná neviditelné strany lidí opravdových a myslících vyžaduje ochotu dát svědectví pravdě veřejně, a tichý souhlas proměnit v hlasitý a viditelný. Je skvělé, že tu máme lidi, kteří jsou schopni zařídit žádoucí viditelnost a hlasitost, že tu máme Milion chvilek pro demokracii. Až vás Bůh chrání a žehná vám!
Miloš Rejchrt
Modlitby
Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Jákobův, který jsi vyvedl svůj izraelský lid ze země egyptské, z diktatury do svobody, ze země útlaku a otroctví do bezpečí a odpovědnosti, prosíme tě, osvoboď a ochraň své děti na celém světě před násilím – všude tam, kde čelí pronásledování, hladu a vraždění. Prosíme tě, ať svět není netečný k bezpráví a násilí – a ukaž nám, jak se i my můžeme zasadit o mír a spravedlnost na zemi. Prosíme tě dnes především za Súdán, Kongo, Somálsko, Jemen, Nigérii, Čínu, Severní Koreu, Vietnam, Ukrajinu, Rusko, Bělorusko a za Svatou zemi. Kriste, smiluj se.
Alexandr Flek
Pane Ježíši Kriste, dávej nám odvahu promluvit tam, kde je to potřeba. Dávej nám odvahu zastat se druhého v nouzi nebo nespravedlnosti – slovem nebo činem. Dávej nám moudrost, když diskutujeme a hledáme východiska a správný směr… Prosíme, ať nejsme lhostejní k tomu, co se děje kolem nás, ať neztrácíme zájem o věci veřejné, ať pozorujeme svět kolem sebe. Ať nejsme lhostejní k sobě navzájem, uč nás naslouchat si, zajímat se jeden o druhého, odpouštět si a nacházet cestu jeden k druhému. Pane, smiluj se! Amen.
Debora Hurtová
Pane Bože, dej, aby pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí. Dej nám sílu, abychom změnili to, co změnit můžeme. Dej nám pokoru, abychom přijali to, co změnit nemůžeme. Dej nám moudrost, abychom dokázali rozlišit to první od toho druhého. Pane smiluj se.
Pavel Hošek
Každý z nás je stvořený jako jedinečná svobodná bytost, odlišná od ostatních. Tato odlišnost by nás někdy mohla vést k vymezování se vůči druhým, a dokonce k polarizaci společnosti, kde se značná část energie spotřebovává na boj ne za – jak to máme dnes: za svobodu a demokracii, ale proti druhým. Kdežto naši rozdílnost a odlišnost bychom mohli chápat spíše jako cestu k druhým, k vzájemnému obdarování, dokonce bychom mohli říct k jednotě, za kterou prosil Kristus: aby všichni byli jedno. Jen v lidských silách to není, spojme se tedy ve snaze o lidské bratrství v modlitbě papeže Františka ke Stvořiteli:
Modlitba ke Stvořiteli
Pane a Otče lidstva, ty jsi stvořil všechny lidi se stejnou důstojností. Vlij do našich srdcí ducha bratrství. Vdechni do nás touhu po obnoveném setkávání, dialogu, spravedlnosti a pokoji. Veď nás k tomu, abychom vytvářeli zdravější společnosti a důstojnější svět, svět bez hladu, chudoby, násilí a válek. Učiň, ať jsou naše srdce otevřená pro všechny lidi a národy na zemi, abychom poznávali dobrotu a krásu, kterou jsi zasel do každého z nás, a tak nás pojily užší vztahy založené na jedné naději a společných cílech. Amen.
František Slavíček a Hana Pohořalá
Kdybychom byli v Africe, poradili by nám: Když chceš jít rychle, jdi sám. Když chceš dojít daleko, jdi společně. A takový návod na společnou cestu nám nabízí autor žalmu 37: Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, nezáviď těm, kdo páchají nepravost, vždyť zvadnou rychle jako tráva, jako zelená bylina uschnou. Doufej v Hospodina a čiň dobro, pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu. (Ž 37,1–3)
Já pocházím z hor. Když se vydáváme do hor, používáme hole. Máme i výstupy do „duchovních“ hor a pro tyto túry nám mohou pomoci právě slova citovaného žalmu. Jako první hůl si vezměme Důvěru a jako druhou hůl Dobro. Ať se děje cokoliv, důvěřujme Bohu, svěřme se mu a věřme Mu, že On má vše pod kontrolou – doufejme v Hospodina a žijme beze strachu. Hned na to konejme dobro a jistě půjdeme tím správným směrem. Takto máme již dvě „D“ a když přidáme Dnes, máme již 3D rozměr našeho horského výšlapu. Takto to dělejme stále dokola, jako když užíváme hole v horách. Důvěra + Dobro + Dnes – a už nabízí čtvrté D, které nás dovede k Demokracii.
A tak tě, dobrý Bože prosíme, abychom ve všem, co děláme a čím žijeme, vždy chodili v důvěře ve tvoji blízkost a lásku. Abychom byli schopni s tvou pomocí konat dobro, prožívali tak každý den a došli tam, kam nás směruješ. Amen.
Jiří Šlégr, bývalý národní ředitel pro Papežská misijní díla v ČR