6/2019

ČCE přijala na květnovém zasedání synodu prohlášení ke klimatické krizi. Je to podle tvého názoru hlas, který odpovídá situaci?

nikde pták, jenom vítr otvíral, zavíral vlnu
odevšad vůně obzoru
popel, jako by kopce clonily oheň

(Y. Bonnefoy – Rodný dům)

Text Jan 14,15–17

Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky – Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude. (J 14,15–17)

Ada Zavidov je první rabínkou židovské obce v Jeruzalémě. V roce 1999 absolvovala v jeruzalémském kampusu Hebrew Union College a od roku 2004 slouží jako rabín obci Har-El. Rozhovor začal připravovat Petr Turecký během svého pobytu v Izraeli a měl být součástí rozhovor se Suleimanem Abbu Dayyehem v Pt 5/19. Z Čech ho dokončil Mikuláš Vymětal.

Jaký má smysl existence státu Izrael v kontextu dneška?

Tak lze stručně shrnout zadání XXXI. synodu ČCE (2006) pro komisi „Cesta církve od roku 1945–1989. Nebyl to snadný úkol, protože některé materiály byly jen v archivech státních úřadů, a některé kvůli obavám z represe se do církevních archivů ani nedostaly. Některé byly uzavřeny v tzv. trezoru synodní rady, a díky heuristické aktivitě faráře Pavla Hlaváče se nakonec dostaly na světlo světa a jsou nyní k dispozici v archivu synodní rady. Dosti dokumentů jsme mohli prostudovat díky ochotě několika disidentů, kteří nás nechali nahlédnout do svých osobních archivů.

K románu Harper Leeové, Postav hlídku

Ještě k Izraeli a Palestině

Na článek „Proč zrovna já?“ (Petr Turecký, Pt 5/2019) jsme dostali zajímavou reakci. Vlastně na nás čekala připravená už dlouho: Hans van der Horst ji sepsal z vlastní zkušenosti s náhlým onemocněním už před sedmnácti lety (po krvácení do mozku), a přece jeho dopis do sboru a přátelům zní docela aktuálně. Dnes se mu vede dobře a všechna ta léta přijímá jako „z milosti přidaná“.

V krásné úpravě nakladatelství Scriptorium vyšla v těchto dnech kniha Staročeské biblické předmluvy, která si jistě najde cestu do knihovničky každého zájemce o historii biblického textu. Jedná se o specifický případ biblických paratextů – textů, které biblický text provázejí a pomáhají jeho pochopení. Leckdy jsou to pomocníci nenápadní (čísla veršů, marginální odkazy na podobné biblické verše a jiné souvislosti), leckdo je očima přeskakuje (sumáře v záhlaví kapitol, vysvětlivky nesnadných slov), ale pozorný čtenář je dříve či později odhalí a ocení.

Paní ministryně Benešová je stále arogantní a považuje nás za děti, které nerozeznají rozdíl mezi žalobcem a soudcem, popř. tvrdí, že jsme placeni temnými silami. Nejsme děti a nejsme nikým placeni. K protestům nás vede naše svědomí a smysl pro společenskou spravedlnost. A navíc, máme za sebou dlouhou tradici učitelů občanské odpovědnosti.