Rozhovor se Suleimanem Abu Dayyehem
předsedou palestinského výboru Nadace Friedricha Naumanna.
Jaký má podle vás smysl existence státu Izrael?
předsedou palestinského výboru Nadace Friedricha Naumanna.
Jaký má podle vás smysl existence státu Izrael?
„Nikdo neví, co chce, ale všichni chtějí reformu EU,“ říká trefně Vít Dostál (Forum24, 10. 5. 2019) v kritické poznámce k článku Alexandra Vondry o eurovolbách. Reforma EU je přitom jen jednou ze záplavy volebních floskulí, kterými nás zahrnují marketingoví mágové (zlý Brusel, silné Česko, tvrdě a nekompromisně, bude líp, atd.). Jak osvěžující je ve srovnání s nimi Slovo Hospodinovo i slova biblických svědků o Něm. Slova pravdivá a odvážná (řec.
Spravedlnost, exekuce a zázraky v mezilidských vztazích
Text: Lukáš 19,1–10
Na počátku byl nápad, reagující na frustrující výsledek posledních parlamentních voleb: Vezměme Andreje Babiše za slovo. Neodbývejme jeho smlouvu s občany této republiky jako prachsprostý trik, ale vyvoďme ze slibů, jimiž se zavázal, důsledky. Nabídněme mu, čím může doložit, že svou smlouvu myslel aspoň trochu doopravdy. Tak se zrodila iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Iniciativa nikoli pouze protibabišovská, ale především pro-demokratická. Neboť máloco utužuje ducha a zkvalitňuje podhoubí demokracie tak, jako respekt ke společenské smlouvě.
Zpráva odboru Církev a společnost při synodě (nejvyšším shromáždění) Skotské církve (The Church of Scotland) konané 19. – 24. 5. 2019
V parlamentu Spojeného království jsou jak vláda, tak opozice v rozkolu a není vůbec jasné, zda vedení, ať konzervativní strany či labouristů, je vůbec schopno své strany sjednotit. Rozpolcené nejsou jen parlamentní strany, ale také společnost…
Lidé se více nebo méně často ptají: Proč zrovna já? Není to otázka špatná, nechci za ni někoho soudit, navíc má v různých souvislostech různé vyznění. Jinak zní „Proč zrovna já?“ na diskotéce, v koncentračním táboře, v muzeu, v nemocnici… Při různých typech nemocí nebo trápení zní také jinak.
Brexitáři v Anglii
V mnoha Britech, a zvláště ve vládnoucích vrstvách, žijí vzpomínky imperiální slávy, kdy vliv „Velké“ Británie zasahoval do všech koutů světa. Jen s obtížemi se brání pocitu nadřazenosti. Ten neproduktivně přiživuje pocit vůdčího postavení ve společenství zemí Commonwealthu.
Od přímočaré solidarity s Evropou odvádí pozornost ostrovní oddělenost. Evropa je běžně zmiňována jako sestava zemí ležících za Kanálem: My jsme tady, tam jsou oni.
V roce 2017 vyšla díky projektu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v nakladatelství SMRŠŤ publikace nazvaná „Hrdinové porážky, podoby současné argentinské literatury“. Jde jednak o vlastní texty čtyř zdejších hispanistů, jednak o překlady argentinských autorů.
Tak o tom byli přesvědčeni izraelští autoři knihy Genesis. Proto připisují Bohu tvůrčí záměr zajistit spravedlivé společenské pořádky rozdělením lidstva do četných národů, rozrůzněných svými jazyky (Gn 10,5), jak připomíná rabín Jonathan Sachs. Mnohost jazyků není boží trest, nýbrž podnět k uvědomění si jinakosti sousedů blízkých i vzdálených a k využívání moudrosti cizích vzdělanců, jak dosvědčují biblické knihy Přísloví, Kazatel, Moudrost Šalomounova či některé příběhy knihy Genesis.
* * *
Prší,
na duši je tiše.
Asi někdo píše.
Ťuká na stroji.
Já se bojím.
Neděle 31. března 2019
Jiří Šimsa