„Jako bývalý uprchlík věřím v otevřenost a toleranci. Měli bychom se snažit žít spíše spolu než stavět mezi námi zdi a ploty. Může to znít poeticky, naivně, ale není jiná cesta. Dnes si můžeme vybrat. Budeme s druhými fanaticky bojovat nebo se pokoušet domluvit? Jako fanatici skončíme do jednoho mrtví, v takovém světě ani nelze přežít.
Poznámka o první básnické sbírce Viktora Fischla Jaro (Nalezeno v antikvariátu, Pt 5) vyšla shodou okolností ve chvíli, kdy téměř čtyřiadevadesátiletému spisovateli a diplomatovi už bylo na místě tisknout nekrolog. Citace z poslední básně této sbírky Na lodi, jež se rozjíždí, obsáhla však i tuto nečekanou souvislost.
Rozhovor s farářem, dělníkem na pile, topičem, truhlářem, starostou a předsedou SpEKu Janem Amosem Ko… Kellerem přineslo Českobratrské Horácko 1/2006. Dozvíte se tu o farářování ve Kdyni i Jimramově, o brigádách na Zbytově, o odnímání státního souhlasu. Uvedení jména není překlep, takto proti němu zahájil soudní líčení předseda soudu v Tachově.
Biskup Václav Malý pozval několik lidskoprávních organizací (Radu Iustitia et Pax, CSI, ACAT, Poradnu pro uprchlíky, Berkat, Jabok a další) na setkání v Emauzském klášteře v Praze 18. března.
Výzvu Adama Michnika k polsko-polskému smíření Vztek, hanba, smutek a hrdost, otištěnou Gazetou Wyborczou, přinášejí Listy 1/2006. Michnik ji sepsal při příležitosti čtvyřiadvacátého výročí vyhlášení výjimečného stavu. Pokouší se pojmenovat tehdejší postoje jednotlivých názorových proudů i jejich další vývoj a dopady.
Zapomněl jste na smysl: K čemu je dneska Dostojevskij?
Opožděné ohlédnutí za životem Taqui Altounyanové (1915–1999) přinesla Křesťanská revue 9/2005. Známá je ve svém druhém, „literárním“ životě, v němž se stala předlohou hned dvou postav, pirátky Nancy Blackettové a kapitána Johna Walkera. Než nastoupil Harry Potter, představovaly „ransomovky“ (romány Arthura Ransoma) jednu z nejoblíbenějších řad (nejen) evangelických dětí.
Nakladatelství Sefer vydalo podruhé svědectví Elieho Wiesela o pobytu v koncentračním táboře Noc. Pod názvem Nejúčinnější svědectví o holocaustu jsou prostá knihu recenzoval J. Kratochvíl v LtN 47.
Narodil se 28. 2. 1925 v Hněvicích na okrese Litoměřice. V roce 1949 předložil jako dizertační práci Ústřední principy Rádlovy filosofie. Učil na středních školách ve Starém Jičíně, Břeclavi, Zastávce u Brna. V roce 1967 se habilitoval a v roce 1991 se stal profesorem Masarykovy university v Brně.
V souvislosti s násilnickým potlačením barmských protestů se rozeběhly i internetové petice a s nimi zase pochybnosti, zda má takové angažmá cenu.