T.

Biskup Václav Malý pozval několik lidskoprávních organizací (Radu Iustitia et Pax, CSI, ACAT, Poradnu pro uprchlíky, Berkat, Jabok a další) na setkání v Emauzském klášteře v Praze 18. března.

Výzvu Adama Michnika k polsko-polskému smíření Vztek, hanba, smutek a hrdost, otištěnou Gazetou Wyborczou, přinášejí Listy 1/2006. Michnik ji sepsal při příležitosti čtvyřiadvacátého výročí vyhlášení výjimečného stavu. Pokouší se pojmenovat tehdejší postoje jednotlivých názorových proudů i jejich další vývoj a dopady.

Zapomněl jste na smysl: K čemu je dneska Dostojevskij?

Opožděné ohlédnutí za životem Taqui Altounyanové (1915–1999) přinesla Křesťanská revue 9/2005. Známá je ve svém druhém, „literárním“ životě, v němž se stala předlohou hned dvou postav, pirátky Nancy Blackettové a kapitána Johna Walkera. Než nastoupil Harry Potter, představovaly „ransomovky“ (romány Arthura Ransoma) jednu z nejoblíbenějších řad (nejen) evangelických dětí.

Nakladatelství Sefer vydalo podruhé svědectví Elieho Wiesela o pobytu v koncentračním táboře Noc. Pod názvem Nejúčinnější svědectví o holocaustu jsou prostá knihu recenzoval J. Kratochvíl v LtN 47.

Za Zdeňkem Kožmínem

Narodil se 28. 2. 1925 v Hněvicích na okrese Litoměřice. V roce 1949 předložil jako dizertační práci Ústřední principy Rádlovy filosofie. Učil na středních školách ve Starém Jičíně, Břeclavi, Zastávce u Brna. V roce 1967 se habilitoval a v roce 1991 se stal profesorem Masarykovy university v Brně.

V souvislosti s násilnickým potlačením barmských protestů se rozeběhly i internetové petice a s nimi zase pochybnosti, zda má takové angažmá cenu.

„Co podle Vás způsobilo, že je naše zem tak zoufale ateistickou pouští?“ zněla jedna z otázek pro vojenského kaplana Pavla Rumla při „výslechu“ v LN 11. 7. 2007. „Z mnoha důvodů zmíním pro tuto chvíli tři: česká ‚nátura‘; složitá církevní historie a komunistický režim.

„Pravdu můžeme hledat, když už nám došlo, že ji nevlastníme,“ napsal na závěr zamyšlení nad svátky otevírajícími letní prázdniny Ivan O. Štampach.

Proč se Gabčík s Kubišem ještě nedočkali pomníku za atentát na Heydricha, zjišťuje A. Hudalla v Respektu č. 22. Podle dotazovaného historika Pavla Koláře lze odpověď najít v nedávném přístupu k dějinám. Např.